Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Dotace 1D v roce 2007 je stanovena... a jiné věci

6. listopadu 2007 v 13:08 |  Český svaz včelařů, organizace, dotace a jiné
na 153 Kč na včelstvo.

Zanedlouho budeme mít přesnější přehled o aktuálních počtech přihlášených včelstev (z okresu Pardubice dám zprávu do tohoto blogu), ale už z této částky dotací bych odhadoval, že počet včelstev poklesl. A co teprve na jaře. Sám jsem zatím nezaznamenal nic zvláštního na svých včelstvech, ale mí známí včelaři, o kterých jsem přesvědčen, že jsou v péči o včelstva pozorní a přesní, mě informovali, že je to špatné. Až 50% ztráty. Věřím jim a je mi to líto. Nechci si vyskakovat, uvidíme na jaře.
Včelaři, kteří mají menší dilema a nahlásili 1.9. nějaký počet včelstev a nyní při fumigaci mají s některými včelstvy problém, mohou být kvůli dotacím v klidu. Včelstvo splnilo tento rok svůj úkol, opylení a tak včelaři letošní dotace patří, ačkoli se včelstvo nedožije jara. Zbytečná práce se zazimováním a zbytečné krmení je kromě smutku ze ztráty dostatečným "trestem".

Byl to letos divný, divný rok. Nejdřív CCD v USA, nezvykle teplá zima a zákonité rozmnožení roztočů. Pak u nás v okolí náhlý výskyt moru na pokračování. A nejen u nás. V ještě větší intenzitě uhodil mor i jinde v republice. Proč, nevím. Ale mám názor, že bakterie moru se kolem nás motá odjakživa. Záleží jen na síle imunity včelstva, aby propukla nemoc. V blízkosti naší vesnice ukradli 7 úlů jednomu včelaři, někdo zapálil kočovný vůz ve Velkých Kolodějích a v Čeperce. Tak jen jedna dobrá zpráva, že dotace z prostředků EU přišly do okresu Pardubice nezvykle brzo a v plné výši. Již jsou na účtech základních organizací. Jsou to paradoxy při těch závratných úspěších v boji s varroázou.
Přísahám si, že na jaře udělám všude ve svých úlech test čistících schopností včelstev. Znovu mě ty poslední události a přednáška Ing. Čermáka na semináři v Mladé Boleslavi "nakoply". Zhotovím si k tomu z hřebíčků a překližky takovou vidličku, kartáček na usmrcení určitého počtu larviček. Pak se měří čas, za který včelky vynesou mrtvolky a vylížou buňky. Slušná doba je jeden den. Týden je již špatný výsledek. Takové pomalé včely budou bez milosti vyměněny - respektive jejich matka. Doufám, že se zatím morové strašidlo nepřesune na moji včelnici dříve, než stihnu udělat výměnu krve. Věřím, že vybrané včely si s případnou morovou nákazou rychleji poradí.
V těchto dnech čekáme na novelizaci nařízení vlády 197/2005 o podpoře včelařství z prostředků EU. Jak jsem se dověděl, padl při tom také zajímavý návrh na podporu pořízení varroadna (spodní části úlu). Prý neprošel schválením. Chápu asi proč návrh takové dotace neprošel. K využití výhod takového dna je totiž potřeba určitá aktivita včelaře a to se dá špatně kontrolovat. Nákup léčiv se snadno zkontroluje podle faktur. V této souvislosti mě vadí, že nákup kyseliny mravenčí (KM) a šikovných odpařovačů se v pravidlech podpory neuznává kvůli odmítání veterinární správy. Důvod je prý v nebezpečnosti manipulace s KM. Možná je to jen nežádoucí konkurence. Ale jisté nebezpečí číhá i v neopatrné manipulaci s Formidolem, Varidolem i aerosolovým vyvíječem a ve včelaření obecně. Pokud aplikaci KM zvládnou američtí včelaři, nevím proč by to nedokázali naši kutilové. To jen tak na okraj.
Já si varroadna pořídil všude. Jsem s nimi spokojen, včelstva mi pravidelně prostor během sezony zastaví trubčinou, kterou v těchto dnech vylamuji. Když se jim to líbí, mě to nevadí. Ať žije demokracie, přehlasovaly mě. V létě mám díky tomu mizivý počet rojů, letos celkem 2, ale pěkné - taky ať se rojí, když je to baví. Nepoužívám mateří mřížku a včely se s matkou drží dole nad trubčinou. Prostor v 10 cm vysokém podmetu jde včelám k duhu. Taky jsem letos poprvé fumigoval zavěšeným páskem v podmetu. V podstatě je to zasíťované dno s oky 3 mm a s možností snadného vkládání podložky a monitoringu přirozeného spadu roztočů. Ale to už dost odbočuji, původně jsem měl na mysli jen ty dotace.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 al al | 6. listopadu 2007 v 13:45 | Reagovat

Fumigace z podmetu? To bych skoro řekl, že není dobrý nápad. Fumigace se má provádět z *horního* nástavku. Tak je to psáno v návodu a byl jsem v tom směru i poučen jedním včelařským odborníkem. Léčivo je nějaká chemická látka navázaná na olivový olej a rychle klesá dolů. Když se dá pod víko, využívá se tím gravitace. V zadem přístupných úlech se má dávat co nejvýš to jde. Nenechte se mýlit tím, že z odpařovacího proužku jde kouř nahoru - ten kouř není léčivo.

Nedodržení léčebného postupu tím, že dáváte proužek do podmetu (nahoru se nedostane), nebo do sklenice na horní loučky (srazí se na studeném skle), nebo při příliš nízké teplotě (nedostane se do chumáče) je bohužel cesta k výchově odolné generace roztočů. Roztočové to nedostanou na plno, jen je to lízne, pomřou ti nejslabší a ti silní, kteří chemický útok přežijí se rozmnoží.

2 Eman Eman | Web | 6. listopadu 2007 v 14:03 | Reagovat

Nemáte zcela pravdu. Tento způsob jsem konzultoval s autorem metodiky ing. Veselým v Dolu. Podstatné je, že proužek visí a léčivo se celé odpaří, neshoří. Důležité je také hermetické uzavření úlu. Myslíte si, že zavěšení proužku u stěny nástavku (2 cm) je optimální místo na kompletní rozptýlení par po celém úlu, zejména uvnitř hnízda? Taky tomu musí do značné míry pomoci včely rozháněním kouře po prostoru. Také zde může aktivní látka zkondenzovat na stěně nástavku. Podle vaší teorie jdou těžké páry léčiva uličkou dolů a tím to skončí. Proč by se měly páry zvedat do dalších uliček? Ale přesto to funguje.

Co se týká sklenice na horní loučky - v tom s vámi naprosto souhlasím. To jsem zkusil jednou, pak jsem se s tím pochlubil a udělali ze mě blba. Uznávám, že efektivita se sklenicí je nižší.

Na Slovensku fumigují v podmetu s páskem přeloženým do obráceného V a chválí si to. (Viz supervčelaři A. Turčáni, Dr. Dibus a jiní). To však podle názoru ing.Veselého není dobré (i Dibus to uznal), ale prý to funguje. Dr.Ptáček v Brně věšel proužek do podmetu na stojánek. Já ho věším na háček za spodní loučku.

Stejně ale dávám největší důležitost aerosolování o vánocích. To je "rána na komoru" a výsledky hovoří posledních 5 let.

Každopádně se znovu zeptám ing.Veselého, jestli v tom podmetu nepodnikl nějaké upřesňující pokusy.

3 al al | 6. listopadu 2007 v 14:11 | Reagovat

[2] Díky za odpověď. To skoro vypadá, že co odborník, to jiný názor. Mně se toho vysvětlení dostalo právě, když jsem se svěřil, že po kompletní přestavbě včelnice na langstrothy se těším, jak budu fumigovat z vysokého podmetu. Byl jsem takto vyveden ze svého údajného omylu. O dobrém uzavření úlu samozřejmě není sporu.

V každém případě - v návodu je opravdu napsáno, že se má proužek dávat do horního nástavku. Mně bylo navíc porazeno nedávat to ke stěně, ale co nejblíž momentálnímu sezení včel. Rozhodně mě zajímá, co zjistíte.

4 Eman Eman | Web | 6. listopadu 2007 v 14:33 | Reagovat

Jistěže je to v návodu napsáno. Ten návod byl psán v době, kdy byla zde většina budečáků a z vysokého podmetu si dělali dědkové legraci. Zasíťované dno (to se musí při fumigaci zaslepit) byl "zločin na včelách". V neformální diskuzi s autorem metody mi sdělil, že napsat přesný návod pro celou škálu používaných úlů, starých, děravých, moravských universálů s nizoučkým prostorem nad dnem je unikum. Proto jednoznačný návod se zavěšeným proužkem u stěny je přijatelný a universální kompromis. Stačí vynechat jeden krajní rámek a celé léčení je až směšně jednoduché. Celý vůz je takto ošetřen oběhnutím úlů se svíčkou a hrstí proužků s hřebíky během pár minut.

Já ale zapomněl vyndat (postupující Alzheimer :-)) krajní plásty a po prvním lomcování rámku plného zásob jsem přešel na metodu B. Horké pár zamotané v kouři přímo pod nástavkem se musí do prostoru natlačit. Kromě toho u několika úlů zimuji v 3 nástavcích 39x24. (nechtěl jsem vyhánět včely) a včely sedí v prostředním. O paletě nevhodných metod fumigace, které jsem na vlastní oči viděl, napíšu možná jeden samostatný článek. Pořídím si ještě fotografie. Bojím se ale, abych nedával návody dalším kutilům.

Mimochodem, někteří mí kamarádi používají výhradně KM, navzdory celé naší veterinární správě a mají s tím výborné výsledky. Ovšem to jsou VČELAŘI, šlechtitelé matek - elita našeho včelařství. Poslední větu kdykoli zapřu, bude-li potřeba.

5 Karel Karel | 6. listopadu 2007 v 21:18 | Reagovat

Já ale zapomněl vyndat (postupující Alzheimer :-)) krajní plásty a po prvním lomcování rámku plného zásob jsem přešel na metodu B.

-----

Taky, taky,...

Ale já nedbám návodu a zapaluji jako na instuktážním filmu z Dolu :-) pásek v nerozšířené uličce. Zavěšuji jej jako Gabon. V "igelitu" na stropu je propálená díra, včely otráveny  :-)

To mají za to, že když vyndám rámek včas, tak tam stihnou v podletí postavit divočinu a já proto vyndání rámku odkládám na pozdní čas.

Na jaře můžu koukat u těch co jim chyběl rámek, kdy matka zaklade na jaře postavenou divočinu a chechtat se při čtení rad, které doporučují vkládat stavební rámky k chovu trubců ke středu chomáče. Odchov nás chlapů je pro včely tak atraktivní, že protáhnou plodové těleso až ke studené neizolované stěně. Bez nás není v úle sranda. (tak odpovídám malým dětem na otázku proč tam jsou trubci - Pro srandu, jako všichni kluci:-))))

6 Honza Jindra Honza Jindra | E-mail | 7. listopadu 2007 v 18:04 | Reagovat

Také fumiguji zásadně zespodu. Nikdo mi nevymluví to, že stoupající spaliny z knotu a ohřátý vzduch nebere sebou i odpařené léčivo spolu s naftou nebo jiným uhlovodíkem ( a nikoliv olivovým olejem), v kterém je Amitráz zamíchán. Stačí se podívat kudy dým z úlu odchází, aby člověk pochopil, že trhat krycí fólii, včelami pracně přitmelenou, není to pravé ořechové. Jakmile se fólie odtrhne, můžete dělat nevím co a stejně plno dýmu z úlu uteče právě vrchem úlu - nikoli netěstnostmi ve spodní části. Druhým důvodem je umístění knotů pod střed hroznu včel. Tím se dosáhne rychlého rozrušení - včely začnou intnezívně hučet a páry se rychleji rozptýlí dříve než začnou kondenzovat třeba někde na studených stěnách úlů.

Opačnou skušenost mám s aerosolem, který rychle klesá i při použití teplého vzduchu. Proto ho foukám do úlů naopak zásadně horním očkem. Úl plním tak dlouho, než se zcela nenaplní a nezačne unikat spodem z úlu.

Honza

7 Eman Eman | Web | 8. listopadu 2007 v 5:47 | Reagovat

Já nemám vhodná očka, zrušil jsem letos úplně. Mám za to, že Dol při testování účinnosti používal spodní foukání aerosolu a tak je návod (koncentrace a doby) na tento způsob vyladěn. Léčiva je třeba do prostoru dopravit "tak akorát"- ani moc, ani málo. Když kapu na pásky Varidol, tak ho trochu někdy ucítím - je mi z toho blbě a to jsem víc jak 100000x větší jak roztoč.

Proto ho foukám do úlů naopak zásadně horním očkem. Úl plním

tak dlouho, než se zcela nenaplní a nezačne unikat spodem z úlu.

8 Tony Tony | 11. prosince 2007 v 16:52 | Reagovat

K volnému používání (nákupu) KM uvádím, že se jedná o "poměrně silnou" žíravinu, takže k nakládání s touto látkou je třeba mít znalosti z oblasti chemie, proto se nedivím, že volný nákup a používání této látky není dovoleno. Při neopatrné manipulaci hrozí těžké poleptání. V Americe možná mají jiné předpisy, u nás to naráží na zákon o chemických látkách.

Co se týká způsobu fumigace, souhlasím s autorem těchto stránek, fumigace v podmetu - žádný problém.

Otázka proč se nenadále rozšiřuje mor plodu je asi na delší diskusi a úvahy. Já dávám do diskuse názor, že nenadálému výskytu moru plodu může napomáhat dovoz kontaminovaného medu spóry moru plodu, jenž je prodáván spotřebiteli a ke zbytkům tohoto medu (popelnice, skládka apod.) se dostanou včely a spóry moru plodu si přinesou do úlu.

9 Eman Eman | Web | 16. prosince 2007 v 9:47 | Reagovat

Kyselinu mravenčí je možné bez problémů volně koupit, na vlastní nebezpečí. Samozřejmě zacházet s ní se musí velmi opatrně a použití je riskantní. Následky neopatrnosti jsou stejné u nás jako v Americe.

Mor plodu se určitě může rozšířit z odhozené láhve s medem se sporami moru ze zahraničí (ale i od nás z morového pásma). Možných zdrojů spor moru je mnoho. Například ze starých úlů, kde mor byl nepozorován včelařem z minulosti. Cesty spor jsou nevyzpytatelné. Jediná metoda jak je ničit: pálit, pálit a pálit.

10 zdenek zdenek | 4. ledna 2008 v 8:03 | Reagovat

Přátelé máte kolem úlů vodní příkop? Kdybych měl úly v lese tak si netroufnu zapalovat u stěny "papírek". To je proti požárním předpisům!

Zapalovat uprostřed lesa papírky ve STO úlech, to je holé šílenství, hodím léčivo "odborníkům" na hlavu.

11 Eman Eman | Web | 5. ledna 2008 v 13:07 | Reagovat

Oheň lze dělat i v lese, ale opatrně. A papírek v úlu nehoří, ale doutná a je potřeba to stejně po čase zkontrolovat. V sychravé podzimní dny požár nehrozí. Veškerá činnost má vždy větší či menší bezpečnostní riziko. Pojišťovny by mohly vyprávět.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama