Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Boj proti varroáze - Tolerance roztočů včelami - část 1

15. listopadu 2007 v 18:53 | Eman |  Varoáza
Druhá série článků Randy Olivera o integrovaném boji proti varroáze (IPM)

Už mě unavilo se nechat se nakopávat roztočem. Můj první krok v získání převahy nad roztočem byla přísaha, že budu nebohé včely hýčkat syntetickými chemikáliemi. Toto rozhodnutí mě přišlo draho, protože včelstva padala vpravo i vlevo. Ale díky genetice vybíraných matek tolerantních včel k roztočům má včelstva vypadají lépe, než kdy dříve a každý úl je plný zdravých včel.

Úvod do tolerance roztočů

Onehdy se mě ptal přítel včelař, "Proč ti zatracení výzkumníci nám už něco nenašli proti roztoči Varroa?" Odpověděl jsem mu, "Ale ano - Marla Spivak vyniká už dlouho, a říká nám co to je: Přestaňte nekonečně udržovat včely, které mohou přežít jen s chemickou pomocí." Viděli jsme jak roztoč vyvíjí rezistenci ke každé nové chemikálii; včely to budou dělat přesně tak a vytvoří si rezistenci k roztočům, pokud jen necháme působit selektivní tlak, aby ukázal účinky. To je zřejmé. Co se bude muset stát, než si to uvědomíme? Tady je slabina ve vědecké komunitě: Jsou unavení hledáním zázračného prostředku. Existuje pár nových chemikálií v řadě, ale včelařští vědci obecně nám říkají že musíme se posunout za tupou včelařskou praxi házením bomby do našich úlů jakmile je to neúčinné, ale spíše začít praktikovat chytré včelaření, nebo IPM, soustředěné kolem bojujících včel, které si poradí s roztoči s naší příležitostnou pomocí.
Na svém přirozeném hostiteli, Apis cerana, varroa je malý škůdce. Cerana si vytvořil řadu obran proti roztoči- zejména hřebelcování, odstraňování napadeného dělničího plodu, chytání roztočů do trubčího plodu. Tyto obrany dovolí roztoči spolužít ve včelstv, ale na nízké úrovni. To je očekávaný vyzrálý vztah hostitel_parazit. Evropská včela, Apis mellifera, zřídka vykazovala takovou vlastnost když byla napadena roztočem varroa, ale nyní vidíme vykusování napadeného plodu a odstraňování roztočů stále častěji.
Kdyby nebylo lidského zásahu potom co varroa přeskočil na evropskou včelu, velká většina včelstev by vymřela, ale dosti velká populace s dostatkem genetické variability by zůstala. Přeživší včelstva by se zase rozmnožila. Proces by byl podpořen selektivním tlakem proti silně zhoubným kmenům roztoče - ty by měly velké problémy se rozptýlit po zbídačených oblastech bez včel bez lidské pomoci (loupení je kritické pro šíření zhoubných virů).
Stinná stránka v tomto procesu však je to, že zemědělství by utrpělo; a včelaři by bývali nepřežili, jen s pár procenty včelstev (jako v mém provozu, když roztoč poprvé udeřil). Takže jsme zoufale začali pravidelnou bitvu s velkým nasazením chemikálií na roztoče. Tato strategie fungovala nejdřív dobře, ale jak jsme zjistili, tak jsme stále udržovali neschopné včely a neúmyslně jsme prováděli konkurenční šlechtitelský program na zhoubné "superroztoče".
Divoké populace včel, ponechané napospas, také převážně vyhynuly. Ale my neúmyslně spoutali jejich úsilí vyvinout si rezistenci na roztoče zaplavením trubčími shromaždišti s trubci vnímavými na roztoče z našich ošetřovaných včelnic. Dutiny stromů se plnily roji s roztoči, které kolabovaly za rok či dva. Přesto vidíme divoká včelstva jak začínají přežívat. To přináší dobrou myšlenku: Pokud nejste částí genetického řešení chovu tolerantních včel, pak jste část problému. Pokaždé když dovolíte žít trubcům nebo rojům ze včelstev, které vděčí za přežití aplikaci akaricidů, bráníte přirozenému procesu vývoje směrem k tolerantním včelám!

Používání včel tolerantních k roztočům

Co tedy máme dělat? Především, podporovat tolerantní matky (také správněji nazývané rezistentní), buď je kupovat od šlechtitele, nebo se odhodlat je vyselektovat a vychovat vlastní. Je řada včelařů po světě, kteří přesně toto dělají, formálně nebo neformálně, mnozí se značným úspěchem, v malých nebo velkých provozech. Je několik výzkumníků v této zemi, kteří dělají otravnou namáhavou práci se selekcí, jako je Steve Taber, Marla Spivak, John Harbo (důchodce) a Jeff Harris, Sue Cobey, Latshaw a McAdams, a Tom Rinderer abych vyjmenoval jen několik, …. V Čechách je to zejména ing. Květoslav Čermák v Zubří, a v mé blízkosti je to můj přítel Arnošt Klukas v Břehách u Přelouče.
Podivná věc je, když mluvím s velkými producenty matek, tolerance k roztočům není hlavní věc, kterou kupci žádají! (Stejná věc se stala před roky když Steve Taber vyvinul včely rezistentní na roztočíka). Většina chovatelů stejně vybírají na toleranci, ale budou reagovat na požadavek zákazníka. Dá se říct, že je několik, pokud nějaké jsou, volně pářených chovů, které jsou úplně odolné proti roztočům, takže producenti váhají vám slibovat pokud slibují, můžete být zklamáni. Tedy mnoho včelařů bohužel má špatné zkušenosti s první generací včel vydávaných za rezistentní. Například když John Harbo první uvolnil SMR matky (Suppression of Mite Reproduction = potlačení rozmnožování roztočů), bylo mu jasno že nebyly určeny k použití v produktivním chovu. Přes tuto námitku, mnoho včelařů (včetně mě) použili je takové, a byli zklamáni jejich výkonem. Není divu že někteří včelaři mají přirozenou mentalitu (jednou si naběhnu, podruhé budu opatrný) a váhají zkoušet rezistentní chov znovu.
Další důvod pro zdrženlivost je takový, který mi řekl jeden přítel komerční včelař: Proč bych měl obětovat 3 kg výnosu medu kupováním tolerantního kmene včel, když kontroluju roztoče docela dobře s dřívkami namočenými v účinné chemikálii? Jejich hledisko je takové: Každá legrace něco stojí, to jest jestliže mají včely plno práce s roztoči a dáte jim novou práci, někde to musí omezit. Přehled Steve Shepard (2006) uvažuje takový kompromis rezistence a produkce medu. Avšak v celkovém pohledu škody z roztočů a rezidua léčiv mohou stát více v produkci než by rezistence pomocí chování včelstev stála. Po přehodnocení výnosů včelstev s rezistentními kmeny včel proti Starline bees, Spivak a Reuter (2001) uzavírají: "včelstva šlechtěná na hygienické chování nemají zřejmé náklady a mají také dobrý výkon, jestli ne lepší, než komerční chovy nešlechtěné na hygienické chování…" Neobjevuje se žeby nedostatek v produkci byl nezbytný nedostatek jestli se se chová pouze od nejsilnějších a nejproduktivnějších včelstev.

Chov na toleranci roztočů

Nebudu vysvětlovat jak se chovají matky. Ale když již víte jak, dovolte mi některé návrhy pro výběr na toleranci roztočů. V podstatě, potřebujete určit která včelstva si poradí s varroa bez pomoci a brát chovný materiál pouze z nich. John Harbo a Jeff Harris sesbíral matky "těch co přežily" ze včelstev která padla na varroa, a chová z nich, vybíral ty nejodolnější. Kvůli počátečnímu nepochopení jejich způsobu chování při boji s roztoči, nazývali je SMR, ale nyní je označují včely VSH (varroa-sensitive hygiene = hygiena citlivá na varroa). Zdá se mi, že VSH chování je jedno z charakteristik, které ukazují všechny současné rezistentní kmeny včel. Dodatečná výhoda hygienických včel je ta, že uklízejí ostatní nemoci plodu, jako je mor v.p. a zvápenatěný plod, sami sobě bez pomoci.

Varroa citlivá hygiena (VSH)

VHS včely mají jednoduchoutaktiku boje s roztočem - jednoduše vykousnou brouky ze zavíčkovaných buněk když se snaží rozmnožovat (obrázek). Když jsem toto chování poprvé viděl, myslel jsem si že má novou včelí nemoc, dokud jsem si neuvědomil že jsem byl svědkem VSH chování v akci! Můžete pozorovat bílé larvy s purpurovýma očima jak jsou odvíčkovány a uvnitř často vykousány. Dee Lusby ukazoval toto chování řadu let: www.beesource.com/pov/lusby/lusbyjun1997.htm. Toto chování obvykle nezabije roztoče zakladatelku, ale jistě ji brání v rozmnožování! Můžete se ptát, "Neoslabuje vykousání plodu včelstvo?" Odpověď: mohlo by, ale náklady na odstranění plodu jsou zanedbatelné, protože úroveň roztočů zůstane nízká. Více informací je na: http://members.aol.com/queenb95/smr.html.
Co se týká mé osobní zkušenosti, počáteční šlechtěné matky, které jsem koupil, byly tak inbreedingové (pozn. překl. - příbuzenská plemenitiba (inbreeding) způsobuje určité % ztrát v líhnutí plodu - mezerovitost), že bylo těžké udržet tato včelstva naživu, a dělnice je chtěly vyměnit. Kříženci F1 byly lepší, ale ne zcela rezistentní, ani velkolepé včely. Avšak před dvěma roky, jsem objednal inseminovanou hygienickou matku z Minnesoty od Toma Glenna; ta je nejlepší matk, a kterou jsem viděl! Pojmenoval jsem ji má "Královna snů." Tento zvláštní kříženec byla magická kombinace. Prošla dva a půl roku bez absolutně žádného ošetřování, s kolabujícími včelstvy kolem ní, a měla zanedbatelnou úroveň roztočů. Její dcery volně pářené byly nejzdravější, nejsilnější, nejlepší producentky medu co jsem viděl a překonaly jiné kmeny v minulé blátivé a deštivé sezně opylení mandlí. Včelstva Královny snů vyšla silná a spokojená, zatímco jiná hladověla. Není třeba říkat, že jsem nalarvil hodně dcer od ní! Včelí kmen jako tento je budoucnost našeho průmyslu; pokud by všechna včelstva byla jako její, bylo by včelaření opět jako ve starých dobrých časech před roztočem varroa!
Slyším skeptické poznámky "Jo, to je jako když působí Apistan." To je pravda, ale pomíjíte krásu biologického boje: chemická zbraň se nemůže rozvíjet s roztočem; včely tolerantní na roztoče by měly být schopny si poradit a pokračovat v tom. VSH, například, je výborná vlastnost se kterou včely mohou bojovat s roztočem, ale není jediná. Včely mají víc triků v rukávě…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama