Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Antibakteriální vlastnosti medu

15. listopadu 2007 v 19:54 |  Med
Med byl známý svými aktibakteriálními vlastnostmi déle jak století.

Ačkoli byl používán jako lék od dávných dob, už od počátku bylo právě známo, že je účinný lék. Nyní můžeme vidět, že účinnost medu v mnoha léčebných použitích je právě zásluhou jeho antibakteriální aktivity. Je dobře známo, že med tlumí široké spektrum bakteriální a plísňové aktivity. Není velkých rozdílů mezi různými typy antimikrobiální aktivity v medu, ke kterým jsou různé mikrobiální druhy citlivé.

Antibakteriální aktivita v medu je způsobena

1. Osmotickým efektem, kde je voda vytahována z mikroorganismů a tak snižuje jejich schopnost přežít,
2. Kyselostí, med je kyselý, a jeho pH je mezi 3.2 a 4.5, což brání růstu mnoha patogenů,
3. Peroxid vodíku, který je vytvářen enzymaticky v medu včelami, a
4. Fytochemickými činiteli, tyto antibakteriální činitelé jsou složité fenoly a organické kyseliny často nazvývané flavonoidy. Tento komplex chemikálií, které se nerozkládají teplem nebo světlem, zajišťují medu z Manuky unikátní antibakteriální vlastnosti.

V dobách Aristotela se doporučovalo, aby se med sbíral v určitých oblastech a sezonách (a tedy pravděpodobně z různých květových zdrojů) a byl používán pro léčení určitých onemocnění, ale v moderní medicíně kliničtí praktici tyto názory neuznávají. Ačkoli se ukazuje, že med z určitých rostlin má lepší antibakteriální aktivitu než z jiných, bylo ještě málo vykonáno, aby se tyto rozdíly změřily. Medovicový med z jehličnatých lesů hornatých oblastí střední Evropy má zvláště vysokou antibakteriální aktivitu, stejně jako u medu z Manuky (Leptospermum scoparium) na Novém Zélandě se zjistilo, že má vysokou ne-peroxidovou aktivitu. Studie efektivity proti druhům bakterií v infikovaných ranách ukazují, že med z Manuky je efektivnější než jiné medy na Escherichia coli a Staphylococcus aureus zatímco jiný med byl vynikající na 5 jiných testovaných druhů, včetně Salmonella, Streptococcus, a Pseudomonas. Mezi dvěma typy antibakteriální aktivity je malý rozdíl v efektivitě, i když některé bakterie byly na některé druhy medu citlivější.
Zkráceno z článku Dr. Peter Molan Honey Research Unit, University of Waikato, NZ
______________________________________________________________________
Doplněk: Článek z 24.listopadu o praktickém použítí medu v obvazech s obrázky: Med jako nový "stříbrný" obvaz v léčení ran
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Karel Karel | 15. listopadu 2007 v 22:09 | Reagovat

Medovicový med z jehličnatých lesů hornatých oblastí střední Evropy má zvláště vysokou antibakteriální aktivitu, stejně jako u medu z Manuky (Leptospermum scoparium) na Novém Zélandě se zjistilo, že má vysokou ne-peroxidovou aktivitu

-----

Dobrá informace. To, že z toho na Novém Zélandě udělali obchodní trhák (viz Moderní včelař) je podnětné.

2 eman eman | Web | 16. listopadu 2007 v 8:02 | Reagovat

Na ten med z Manuky jsou lékařské studie a někde jsem tu psal, že obvazy s tímto medem byly jako první uznány mezi oficiální léčivé přípravky. Farmakologické společnosti to nevidí rády. Med by jím mohl ujídat chlebíček.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama