Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Pohlavní gen včely byl objeven v roce 2003

1. září 2007 v 6:03 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Výzkumníci objevili gen, který ovládá pohlaví včely. Objev by mohl pomoci pochopit chování a vývoj hmyzu a uchovat včely zdravé. Projekt Přečtení genomu včely odhalil, že dvě různé verze tohoto genu vytváří samičku, jedna samečka.

Aby se stal hmyz samičkou, potřebuje dvě různé verze genu, nazývaného CSD (complementary sex determiner = doplňkový gen určující sex). Sameček má jeden, ale náhodně může mít i dvě kopie stejné verze. Je minimálně tucet různých forem CSD.
O takovém genu se diskutovalo před 50 lety, a entomolog Robert Page z kalifornské university strávil 15 let hledáním genu. "Očekával jsem, že to bude trvat 10 let" říká.
Včelařští experti mají radost, že Page-ův tým nakonec uspěl.
Samci (trubci) nemají otce.
Mezi včelami, vosami a mravenci - skupina hmyzu nazývaná blanokřídlí - oplodněné vajíčko se vyvíjí na samičku. Samečkové se rodí z neoplodněných vajíček. Hmyz žije v koloniích skládajících se z několika plodných samiček a mnoha samiččích dělnic a hrstkou samčích trubců.
Mnoho ze společenského života tohoto hmyzu pochází z genu CSD. Včelí matka se páří s mnoha samci - pravděpodobně aby zajistila dobrou směs genů. A ohňoví mravenci, kteří v současnosti zaplavují USA trpí vysokou úrovní sterility, pravděpodobně kvůli tomu, že si přinesli málo verzí CSD z domova v Jižní Americe.
Proč se uplatňuje taková metoda stanovení pohlaví je záhada, říká Page. Jedna z možností je to, že to pomáhá samičkám, které nejsou schopny si nalézt samce: Mohou si "vytvořit" syna a potom se spářit s ním.
Ale příbuzenská plemenitba má svou daň. Pokud se samička spáří se samcem nesoucím její verzi CSD, polovina jejího plodu se vyvine na sterilního samce, navzdory tomu že je geneticky samička. Dělnice takovou larvu zničí. Není jasné proč identická verze CSD nemůže fungovat spolu "To je další záhada", říká Page.
Pro včelaře jsou včely s příbuzenskou plemenitbou jeden způsob jak vybrat poslušné včely, které dělají hodně medu a rychle se množí. Ale těžká cena sterility a bratrovražda tomu zabraňuje.
Označení pohlavního genu dovolí včelařům vyhnout se tomuto problému. Nyní může odebrat sperma samcům a ujistit se, že je zkřížíme s různými druhy. Důležitější geny včely by měly být odhaleny brzo. Projekt genomu včely tomu pomůže.
------------------------------------------------------------------------------------
Pro doplnění uvádím starší článek, který během jedné nedávné diskuze vyšťoural ze starých Odborných překladů Gusta Pazderka a mě se líbil (ten článek), tak to tady uvádím. Ať je to pro zájemce na jednom místě.
Novinky, týkající se problému determinismu pohlaví plodu u včely medonosné
Dr.Paul Zimmermann. Ze švýcarské časopisu Journal Suisse d'Apiculture, přetištěno v časopise La Gazette apicole č.8/1955
Každému je známo, že u včely medonosné, podobně jako je tomu u jiných druhů blanokřídlého hmyzu, je pohlaví plodu determinováno /předem určeno/ oplozením vajíčka. Včelí matka je schopna klásti do dělnicích buněk oplozená vajíčka, z nichž se vylíhnou dělnice / v určitých případech včelí matky/, do buněk trubčích vajíčka neoplozená, tedy panenská, z nichž se vylíhnou vždy trubci. Teorie arrheno'conieké parthenogenesse včel, vyslovená v XIX.století Dzierzonem, byla vcelku potvrzena všemi dosavadními pozorováními. Naproti tomu zůstává nevysvětlen ještě jeden zjev, totiž sám mechanismus kladení /tj. mechanismus repartice, rozvržení vajíček do dvou typů buněk; pozn překladatele/. Jak roztřiďuje včelí matka při kladení bud vajíčka oplozená nebo panenská do buněk podle jejích velikosti? Vysvětlení bylo dost, badatelé mohli volně popustiti uzdu své představivosti.
Dzierzon se domníval, že matka sama má schopnost otevříti nebo ponechati uzavřenou svou spermatéku v okamžiku průchodu vajíčka buď. aktem volním /podle své vůle/ nebo aktem reflexním bezděčným/, Jiní autoři se domnívali, že v tomto případě jde buď o stlačení zadečku matky okrajem dělničí buňky nebo že je to.'způsobeno roztažením nožiček matky v okamžiku, kdy klade vajíčko. L.M.B. v časopise Bulletin de la Société Romande d'Apiculture, roč. 1948, č.l, str.ll, se domnívá, že determinaci pohlaví včelího plodu lze rovněž vysvětliti mechanickým účinkem. Pozoroval, že matka, která klade do buněk dělnicích, vždy svůj zadeček protahuje, kdežto klade-li do buněk trubčích, že se tak neděje a z toho zjevu vyvozuje, že je to protažení zadečku, které by umísťovalo vajíčka proti ústí kanálku spermatéky. Tomto čistě mechanickým teoriím
oponuje frater Franccis Rucher svou teorii zábrany oplození dělnicemi včelstva. Podle jeho mínění všechna vajíčka jsou obalena seminální tekutinou /t.j. tekutinou obsahující spermatozoidy/ a byly by to dělnice, které, olizujíce vajíčka, zbavují je spermatozoidů, jež jsou na jejich povrchu. Jiní autoři tvrdí, že diferenciace pohlaví včelího plodu by se děla v larválním stadiu vývoje vlivem potravy. Konečně jiní se snažili vyložiti zjev diferenciace pohlaví buď rozdílnou anatomickou disposicí vaječníků, totiž pouze jeden vejcovod by měl vztah k spermatéce nebo připisovali vaječníkům možnost produkovati dva různé druhy potomstva /co do pohlaví/, tím, že by jeden z nich vytvářel pouze vajíčka bez mikropyle a neschopná tedy oplození.
Ze všech těchto teorií a pomíjím je, žádná nepřináší uspokojivé rozluštění uvedeného problému, poněvadž je lze všechny, jednu po druhé, vyvrátiti. Toto není zde mým cílem. Chtěl bych prostě upoutati pozornost čtenáře na novou teorii, vyslovenou americkým badatelem Flandersem z kalifornské university, teorii,která se na prvý pohled zdá velmi přitažlivou.Posuďte ji raději sami: Spermatozoidy, jež jsou v milionech obsaženy ve spermatéce, by byly učiněny inaktivními autoprodukcí /vlastní produkcí/ kysličníku uhličitého CO2, uvolněného kyselým prostředím. Na spermatéce se nalézá zvláštní žláza, jejímž úkolem je vylučovati alkalickou /zásaditou/ tekutinu, která neutralisujíc kyselinu okolního prostředí, by měla schopnost aktivovati spermatozoidy, jak to mohlo býti konstatováno u cizopasícího blanokřídlého hmyzu: Cocophagus ochraceus.
Když samička tohoto jedince klade vajíčka rychle, tu se z. několika prvních líhnou samičky, ze všech ostatních jedinci samčí. Jestliže se kladení děje zvolna, líhnou se ze všech vajíček samičky. Proč? Jednoduše proto, poněvadž, děje-li se kladení rychle, nemůže žláza spermateky vylučovati postačitelné množství alkalické tekutiny (k neutralisaci kyselého prostředí), aby se spermatozoidy zaktivovaly, mezitím co je tato sekrece postačitelná, děje-li se kladení vajíček pomalu. U tohoto druhu hmyzu je to tedy právě kapacita vylučování příslušné žlázy na spermatece, která by byla původcem determinace pohlaví plodu.
U včely medonosné, podobně jako u jiných druhů blanokřídlého hmyzu, by to byl výběr buňky, který by vyprovokoval funkci - chod zmíněné žlázy a tedy oplození kladených vajíček, U oněch druhů by to byla chlopeň, která by kontrolovala vyprazdňování sekretu a tedy aktivaci spermatu obsaženého uvnitř. Klade-li matka do buněk dělnicích, tu by se vyvolala čidly účinná sekrece zásadité kapaliny, což by způsobilo za spermatickou pumpičkou velký tlak, který by ji udržoval uzavřenou. Za těchto podmínek by se v nadbytku vylučovaná kapalina intimně mísila se seminální tekutinou, obsaženou v pumpičce a měla by za následek aktivaci spermatozoidů. Při průchodu každého vajíčka by se pumpička pootevřela a něco seminální tekutiny se spermatozoidy by vyteklo. Klade-li matka opačně do buněk trubčích, stimulující popud přenášený čidly by nebyl postačující, aby vyprovokoval hojnou sekreci uvedené žlázy a tím zvětšil tlak za pumpou. Za těchto podmínek by seminální tekutina nevytékala a prostřelí by zůstalo kyselé, spermatozoidy by nebyly aktivovány.
Tato teorie, jak jsem již před tím uvedl, se mi zdá zajímavá. M.Fyg, vědecký pracovník federálního včelařského ústavu v Bern--Liebefeld /Švýcarsko/ právě dokázal existenci nervového ganglia /nervové zauzliny/ ve výši pumičky, což by jen potvrzovalo thesi amerického badatele.
Je tím zvednut závoj tajemství, který zahaluje mechanismus kladení včelí matky? Dříve, než bude lze o tom rozhodnouti, nutno na této cestě, která jak se zdá, otevírá vědě nové perspektivy, konati další výzkumy.
Bylo by zajímavé znáti mínění našich specialistů, problém je předložen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | 3. září 2007 v 9:30 | Reagovat

Mám obsáhlejší stať, která je ale v té době stejně jako co jsi sem přenesl tisknuta na cyklostylu. Tz, že kvalita je tak nevalná a každé 3 slovo je po OCR chybné ... asi 9 stran by mi zabralo více času než ty 2 takže jsem to prozatím nechal.

Také ti mohu dát na doplnění k tomuto článku odkaz na dílo, které popisuje jak v postupech tak vizuální pohledy na genetické struktury. Je to francouzký materiál a je to zdrojem pro ty fantastické články, že byl včelí genom nalezen. Možná ho máš.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama