Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Krmení včel

1. září 2007 v 6:14 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Nedělal jsem si žádný solidní průzkum, ale asi jedno z nejčastěji diskutovaných témat mezi včelaři je otázka krmení včel před zazimováním. Zejména v dnešní době, kdy po propadu výkupních cen u velkovýkupců medu šla cena až k 30 Kč/kg. Někdo tvrdí, že ještě níže. Výsledek toho jsou dumpingové ceny medu ze dvora u některých včelařů a bídný odbyt u ostatních, kteří drží slušnou cenu.

V diskuzích se stále častěji vyskytují ti, kteří zimují včely na medu a chválí si to. Vytočí například jarní med a v červenci zakočují ke slunečnici. Nebo dají plásty s jarním medem stranou, nevytáčí je a pak je po sezně včelám vrátí. Odpadne jim spousta práce s přípravou krmení, ušetří si finanční hotovost na nákup stále dražšího cukru (mnohdy ta hotovost zákonitě chybí), ale nikdo mi nevymluví, že je to z nouze ctnost a prokazatelná ekonomická ztráta. Dokážu však tyto včelaře pochopit a respektuji jejich rozhodnutí. Znám některé z nich a vím, že jsou to včelaři vzorní - extraliga. Jsou to důchodci, které včelaření neživí, nechtějí snižovat stavy, se včelami se mazlí a tak tlačeni horším odbytem medu volí zimování na medu. Pokud mají kvalitní včely, vyrovnané, výkonné, které jim přinesou průměrně 40 kg medu v jarním medu, pak vzhledem k situaci na trhu mají dost práce s prodejem takového množství medu a po náročné sezoně se už nechtějí kupovat s cukrem, shánět akční ceny. Nákup cukru je koneckonců investice, na kterou někdo ani uprostřed sezony nemá finanční hotovost.

Moje víra je v tomto ohledu taková, že nejlepší na zazimování včel je roztok rafinovaného cukru v poměru 3 kg na 2 l vody. Na včelstvo počítám 15 kg cukru, na 20 včelstev 300 kg, 1 náklad přívěsného vozíku. Den před posledním vytáčením v červenci - (po 15.7. je u nás většinou vymetený krám - bývají úly plné lipového medu, i medovicového) si připravím první dávku krmení, aby včely dostaly závdavek hned jak jim seberu med..Cukr rozpouštím ve 200 Litrové máchací kádi (vyřazené ze společné prádelny) se spodní výpustí. Míchám míchadlem ve tvaru tyče a na jejím konci 40 cm kotoučem se dvěma otvory. Při stlačení kruhu ke dnu vyplouvá cukr otvory a kolem nahoru a promíchání je rychlé a účinné. Dříve jsem míchal elektrickou vrtačkou s míchadlem na barvy, ale to nebylo zdaleka tak účinné jako "šlehačkové" kruhové míchadlo. Krmím pomocí 3.8 L lahví po velkých kompotech s prosakovacími plastovými víčky za 5 korun. Láhve postavené v hrnci plním spodní výpustí z kádě. Spoustu lahví jsem získal zadarmo od jednoho souseda, který chtěl stavět skleník a rozmyslel si to. Já mám z nich postavený skleník a ještě mi jich stovka zbyla. Skleník jsem původně stavěl na pěstování okurek a rajčat, ale pak jsem se proklínal proč jsem se do toho dal. Nyní mám skleník plný demižonů s medovinou a jsem nakonec rád že ho mám. Není na kvašení nic lepšího. Ale to sem nepatří.
Nevylučuji, že v budoucnu přejdu také na zimování na medu, jakmile budu mít větší problémy s odbytem medu a nebude se mi chtít snižovat počty včelstev. Také se o mě občas pokouší záchvaty biovčelaření, ale naštěstí mě to rychle přejde. Myslím, že mým systémem včelaření mám med už dostatečně "bio".
Ovšemže krmení lahvemi s děrovanými víčky je časově náročnější, ale pro malovčelaře má také své výhody. Mohu lépe sledovat rychlost odebírání roztoku a ta signalizuje některé problémy ve včelstvu. Výměna 20 prázdných lahví za plné je otázkou půl hodinky. Osvědčilo se mi používání kuřáku a včely lehkým pofouknutím strůpku uklidnit. Lahev s děrovaným víčkem postavím na dvě krátké loučky přímo na rámky. Prostor kolem lahve zaplním folií a potom nasadím ochranný nástavek. Lahví je možné dát víc najednou, ale zdá se mi, že lépe je začátkem srpna včely podněcováním rozplodovat a asi je postupné krmení přirozenější. Dělám to několikátý rok a nemám na jaře větší problémy se ztrátami a slabými včelstvy. Včely, které zpracují zásoby na zimu jsou v podstatě odepsané, ať by dělaly cokoli.
Příští rok asi zkusím krmit včely rychlejší metodou roztokem v plastových kontejnerech se slámou.
Kolega přikrmuje roztokem cukru nebo medu v nádobkách z uříznutých PET lahví s větvičkami borovice. Vejde se do nich 1 litr a stojí to za vyzkoušení.
Zajímavé a luxusní možnost je krabicové krmítko. Obrázky jsou od K. Čermáka. Budu o tom také uvažovat - při plnění krmítka bych nepřišel vůbec do kontaktu se včelami. Je to ale náročnější truhlářská práce, než vysoká dna, která jsem si vyrobil loni. Řešení přístupu včel k roztoku je zřejmé na tomto obrázku zajímavého diagonálního krmítka ze stránky Dave Cushmana.
Jeden extrém, který také padl v diskuzi a já ho odmítám, je krmení tím způsobem, že se naplní sud cukrovým roztokem a na hladinu se dají plováky (korkové, polystyren, folie se vzduchovými pecičkami) . To si ale mohou dovolit v USA nebo Kanadě, kde je kolem včelnice 50 km bez dašícho včelaře. Kromě toho je možný přenos nákaz mezi včelstvy.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 G.Pazderka G.Pazderka | 1. září 2007 v 8:02 | Reagovat

Emane můžeš mi říci nebo popsat, jaké jsou ty náklady při dodávání a ponechání zásob? Celkově. Jak u seriálu s kuchařem Karasem a předtočenými odlišnými větvemi. (her. J. Dvořák)

Mluvíš o ekonomické ztrátě, tak jen abych věděl. A zařaď prosím náklady včetně vyšetřeného času a eventuální ztráty kvůli zbytečné slídivosti při nekrmení.

Osobně nejsem takový amatér, abych si nedokázal spočítat to, že jestli včely místo nějakého medového - podletního drancování velmi slušně poléčil proti varroáze, tak mi vyjde, že při ponechání medu přeci všechen med do první snůšky ani nespotřebují. Takový věnce nějak nepřevěšuji, a víceméně včely pokračují v ukládání sladiny tam, kde v podletí skončily.

Ekonomika má u mého chovu přednost a to mi velí při velkododavetelských cenách(ty jsou mnohdy ještě nižší než výkupní) ponechat med. V mém prostředí si mohu dovolit i podletní vhodný spadek.

2 Eman Eman | 1. září 2007 v 12:55 | Reagovat

U mě osobně by letos byla ztráta rozdíl zisku 20 kg medu x 80 Kč minus 15 kg x 15 Kč/kg cukru = 1375 Kč na jednom včelstvu.

Navíc obavy aby na medu přezimovaly, letos to byla lipová medovice. Práci nepočítám, protože stejně nemám jak čas efektivněji využít, navíc mě to baví a mám to pod kontrolou.

3 G.Pazderka G.Pazderka | 1. září 2007 v 13:56 | Reagovat

A kolik z těch 15 kg cukru naměříš těsně před první větší jarní snůškou? Já jen pro upřesnění o kolik medu tedy dojdeš? A že by tvoje včely musely být hodně vyrušovaný, aby smlsly 20 kg medu do jara když to takto "ekonomicky" srovnáváš.

4 Eman Eman | Web | 1. září 2007 v 14:06 | Reagovat

Zbylé zásoby cukru jim na jaře seberu a dám je oddělkům. Než začnou nosit do medníku, tak je cukr pryč. Ale nechávat jim na zimu medovici se mi příčí. Chápu velkovčelaře, že nekrmí cukrem. Je to pálka, nákup cukru pár desítek tisíc Kč, a při mizerném odbytu medu to je logický postup. Jenom mě rozesměje, jak ze mě někdo chce dělat blbce, který neumí malou násobilku, když dokazuje jak je zimování na medu výhodné. Já to řeším snížením počtu včelstev, což živnostník dobře nemůže a nechce.

5 G.Pazderka G.Pazderka | 1. září 2007 v 14:42 | Reagovat

Blbce z tebe určitě nechci dělat.

Nejde o ten zbytek. Mně se zdá právě, že krmíš hodně. A nechávat včelstvu 20 kg medu je blbost. Četl jsem ve slovenské knize Včelárstvo, že k zimování postačují plásty, které mají cca 10 cm +- něco nad sezením včelstva věnce. Což je mnohem míň zásob v kg než tvých 15 kg cukru. Já jen, že když si to přepočítáš do medných čísel, tak vlastně stačí, když oddělkům ponecháš med, toho spotřebují jen kolik potřebují, a který vlastně ten co přeložíš, jako čistý vytočíš. (protože osobně já nedělám jiné než produkční oddělky a to mi dělá  a zvedá medný průměr)

6 G.Pazderka G.Pazderka | 1. září 2007 v 14:48 | Reagovat

... a když se zamyslíš a začneš počítat, tak při vhodném způsobu dělení včelstev můžeš mát těch 20 kg medu jinak. Oto jde, protože jak jarní rozvoj, tak také oddělek v mých lokalitách "prosperuje" lépe s medem než na cukru.

Je to ale tvůj způsob a já těch 20 kg medu "nadeženu" jinak.

7 Eman Eman | Web | 1. září 2007 v 14:50 | Reagovat

20 kg medu má obsah glycidů odpovídající 14 kg cukru. Taky se mi zdá, že krmím víc, protože vždycky na jaře 2 plásty zásob dávám pryč. Ale zblbli mě ti co včetně Boháče vyhlašují, že krmí 18 - 22 kg. Letos na jaře zbylo ještě víc zásob. Ale to jsou detaily, princip rozdílu krmení medem nebo cukrem to nemění.

8 G.Pazderka G.Pazderka | 1. září 2007 v 17:30 | Reagovat

20 kg medu má obsah glycidů odpovídající 14 kg cukru....princip rozdílu krmení medem nebo cukrem to nemění.<

Tvůj ekonomický princip už asi nechápu. Já jsem došel k jinému "principu" a ten se mi osvědčil víc, než tvůj, který jsem mezi mou zimující 10 - 206 také měl, ale už si to prostě nedokážu představit, abych doplácel na můj chov.  Nejde o deseticíce. Jde to v mém případě výš.

Přitom je to jednoduché jako u toho dědy, který raději místo nákladů má více včelstev. A také místo většiny nákladů jen většinu příjmů. A o nouzecnost nejde. To si uvědom, že včel by nebylo, kdyby něměly svůj dostatek, asi nepřežily tudíž tedy evoluci.  

Ono to máš před nosem, jako toho staršího včelaře ... a také píšeš otom překrmování ..., dojdeš nato časem ... , že kdyby jsi tedy jen místo 20kg odebral tak cca 15 a krmil jen 2-6 kg. Nebo ponechat něco navíc a krmil jen pár kilo. A jen prodával. Ta práce mne bavívala stejně jako Tebe, ale unaví. Je každý rok stejně náročná a ještě když se zvyšuje stav, tak je to přirozené. Nakonec těch jarních 40 kilo medu je přeci u toho staršího včelaře pěkných. Ty jsi měl víc?

A také nechci snižovat prozatím stavy. Spíše naopak. Pracuji natom, jak posunout strop ještě k tomu tisíci. A v řešení je i dokonce započítán návrat k dokrmování na zimu, ale musí být lepší cena medu. Půjde to tedy snáze.

9 Eman Eman | Web | 2. září 2007 v 11:18 | Reagovat

Souhlasím s tebou a myslím, že jsem pochopení pro zimování na medu v článku taky vyjádřil. Ale umím si představit včelaře s 5 včelstvy, kterému zrovna moc medu nepřinesly a rozmýšlí se, jestli jim sebrat o 5 kg medu víc za cenu 400 Kč a vyměnit to s nimi za 4 kg cukru za 60 Kč. Pokud nemá zrovna záchvat klíšťové encefalitidy, tak asi vím jak se rozhodne. Nechci nikoho přesvědčovat, jen odhalit pravdivé motivy. Díky za velmi kvalitní komentáře.

dojdeš nato časem ... , že kdyby jsi tedy jen místo 20kg >odebral tak cca 15 a krmil jen 2-6 kg. Nebo ponechat něco >navíc a krmil jen pár kilo

10 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 21. listopadu 2012 v 0:14 | Reagovat

Dobrý den,
znáte už někdo Jakubovské krmítko?Je to dost snadný způsob krmení včel jak pro včelaře,tak hlavně pro včely samotné.Má několik výhod a nemohu si ho vynachválit. A to nejen já,ale i ostatní kolegové včelaři. více se můžete dozvědět na stránkách jakubovske-krmi tko.cz s pozdravem Tomáš ;-)

11 Tomáš Tomáš | E-mail | Web | 21. listopadu 2012 v 0:17 | Reagovat

Dobrý den,
znáte už někdo Jakubovské krmítko?Je to dost snadný způsob krmení včel jak pro včelaře,tak hlavně pro včely samotné.Má několik výhod a nemohu si ho vynachválit. A to nejen já,ale i ostatní kolegové včelaři. více se můžete dozvědět na stránkách jakubovske-krmitko.cz s pozdravem Tomáš

12 jura jura | 28. srpna 2014 v 15:52 | Reagovat

Výborná zkušenost s krmivem APIVITAL-dělají sirup - super,těsto zatím nevyzkoušeno.Nádnerně to berou a nevoní to jako cukr (který se kvůli ceně nastavuje vápnem a jinýma sračkama )a ten jarní rozvoj...... O_O

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama