Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Nejjednodušší metoda chovu včelích matek na světě

9. července 2007 v 18:41 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Tento deník (blog) je určen především přátelům včelařů(m) a chci na něm přinášet věci, které mi v českých včelařských časopisech chybí a(nebo) jsou pro mě zajímavé. O metodě chovu matek, která bude dále popisována v přeloženém článku z http://www.beesource.com jsem do této doby nikde v českých knížkách a časopisech o včelaření nečetl (neříkám, že jsem přečetl všechny). Zkoušel jsem si v minulosti chovat matky pro včelstva různými metodami, abych se s nimi seznámil a mohl je srovnávat. Ovšem nápad Hopkinse mě překvapil svou jednoduchostí a produktivitou a je tak překvapivě jednoduchý jako pověstné kolumbovo vejce.

Nemám nic proti technickému pokroku ve včelařství a například Jenterův systém(cena několik tisíc Kč) i metoda Nicot (levnější) používané při produkci matečníků zasluhují své ocenění. Článek chce pouze upozornit na zajímavý nápad, který někdo možná s výhodou použije. Celý nápad by se dal popsat v několika větách, považuji však za fér uvést celý zdroj. Sezona chovu matek se pomalu blíží ke konci, ale tato myšlenka je nadčasová.

Kromě obsahu článku mě napadlo, že postup by bylo možné s výhodou použít k jednodušší a rychlé jednorázové produkci mateří kašičky. Jen s tím rozdílem, že se matečníky 3.-4. den po vložení plástu vycucnou. Je možné si přitom ušetřit práci s likvidací buněk před vložením.
Hopkinsova metoda chovu matek
G. W. HAYES, JR.
Dadant and Sons, Inc., Hamilton, Illinois
Hopkinsova metoda umožní včelaři zvládnout chov velkého počtu kvalitních matek s minimem manipulací a pomůcek.
Od roku 1984 kdy byla "Hopkinsova Metoda chovu matek" poprvé vytištěna v American Bee Journal se mnoho věcí na světě a ve včelařském průmyslu změnilo. Některé věci se léty zlepšily (sebe nepočítám), a ověřila se pravda v "dobrých" nápadech a metodách. Hopkinsova metoda chovu matek je jedna z těch dobrých myšlenek, které mohou být zavedeny do praxe snadno a všemi včelaři.
Pro všechny ty důvody co si každý uvědomuje je chov vlastních kvalitních matek pro sebe nebo na prodej lepší myšlenka dnes, než byla v roce 1984. Málokterý včelař neuvažoval o chovu vlastních včelích matek. "Problémy" spojené s chovem vlastních matek jsou obecně složité instrukce v současných včelařských knihách, velký počet speciálních a drahých chovných pomůcek, které jsou prý nezbytné, a navíc jsou to zdánlivě nekonečné a časově kritické manipulace s matkami, vajíčky a larvami.

Věřte mi když říkám, že si můžete vychovat více kvalitních matek, než můžete využít, prakticky bez speciálního vybavení a manipulací. Hopkinsova metoda chovu matek je tak dobrá a asi lepší pro vás nyní, než když byla poprvé uvedena před 80 lety.
Mnoho včelařů dosáhnou v chovu včel okamžiku, kdy by rádi měli rodokmen jimi chovaných včel pod kontrolou. Pro mnohé má produkce vlastních matek jisté kouzlo. Matky jsou ústředním bodem úspěchu nebo nezdaru v sezoně a většina včelařů chce rozhodovat o tom, jaký druh včel je nejlépe vhodný pro jejich podmínky prostředí a metody vedení včel. Když včelař dosáhne tohoto stupně ve své kariéře, další stupeň je prodej matek vyhlášeného původu. Tyto komerčně produkované matky obvykle slouží dobře bez ohledu na původ. Ale je vždy jedna rasa nebo druh, který má zvláštní přitažlivost pro včelaře, ať je to kvůli produkci medu, malé rojivosti, odolnosti nemocem, nebo barvě. Včelař, je-li jako většina z nás, byl by rád, aby všechna včelstva byla jako těch několik exemplářů. Náklady na koupi matek pro výměnu u relativně malého počtu včelstev mohou být poměrně vysoké, kolem 5 až 10 dolarů. "To je moc peněz! Možná si mohu vychovat vlastní matky!" je běžná reakce u mnoha včelařů. Na trhu vychází knížky jako "Včelařství" nebo specializované knihy o chovu matek. Když si je včelař prostuduje, objeví že je více než jedna metoda chovu matek. Je Millerova, Alley, Smith, Doolittle (v USA) nebo přelarvovací metoda a mnoho příslušenství k tomu, aby tyto systémy fungovaly; matečníkové misky, přelarvovací jehly, tyčinky atd.atd. Potom máte chovná včelstva s matkou, bez matky, startéry, chovné klícky, oplodňáčky, krmítka, loupeže a všechno mezitím. Pro včelaře s několika včelstvy je literatura poněkud rozsáhlá. Pro včelaře se stovkami včelstev se stává nepřekonatelnou z hlediska vybavení a požadované pracnosti. Tím nechci říct, že tyto metody nefungují nebo jsou nedostatečné, protože fungují dobře, aby se na nich založil chovný provoz.
Chovatelé matek používají nejčastěji přelarvovací metodu. Smysl této metody je v přemístění larev vhodného stáří do umělých matečníkových misek, protože je mimořádně obtížné přenést jednotlivá vajíčka a tato metoda vyžaduje, aby larva byla v buňce ve správné vertikální pozici. Aby se zajistily u této metody co nejlepší matky, musí být přenesená larva co možná nejmladší, aby byla krmena mateří kašičkou, nebo dvakrát přelarvená tak, aby byla v kontaktu se speciální potravou, která dělá z dělničí larvy matku. Připravená a přenesená mateří buňka by měla být upevněna ve svislé poloze na zvláštní vodorovné liště připojené k rámku, který je vložen do bezmatečného včestva a to pak pozná umělé mateční buňky jako potenciální náhradu. Řádné krmení mladými včelami s dostatkem nektaru a pylu zajistí vývoj královské larvy hojností krmiva a mladá matka se bude líhnout v dobré kondici. (Úmyslně jsem vynechal některé kroky a procedůry, které by měly být pro optimální vývoj matek. Ty lze snadno získat z některých zdrojů o chovu matek). Tato metoda je poněkud náročná na práci, ale poskytuje docela dobré matky. Mám jednu námitku a to je manipulace s velmi mladou vyvíjející se larvou, která je velká jako čárka na této stránce. Bez nejlepší přípravy a péče, larva může být snadno poškozena při přelarvovací proceduře. Není-li matečníková buňka řádně připravena s mateří kašičkou, je úsilí o výchovu kvalitní matky promarněno.
Když si to promyslíme, je další zřejmý krok navrhnout takový postup, aby larva nebyla přemisťována vůbec. Obecné označení této metody je "vyřezávání buněk". V této metodě je celá dělničí buňka s vajíčkem nebo vhodně stará larva přemístěna vyřezáním různými nástroji. Vyloučí se dvě rizika přelarvování - mechanické poškození a hladovění. Jelikož se přemísťuje celá buňka, s larvou se přímo nemanipuluje a ta je přenesena bez dotyku a s nepřerušeným krmením. Buňka je upevněna na stejném typu loučky pro upevnění umělých matečníků v metodě s přelarvováním.
Tato metoda vyřezávání buněk je ta, kterou jsem používal donedávna. Vybraná matka je izolovaná na rámku s vystavěnou mezistěnou. Po 2 až 2.5 dnech je tento rámek použit s vajíčky, tedy s jistotou, že nejmladší larva bude použita k výchově matky. Čím mladší larva která je použita, tím má více vaječníků nebo struktur produkujících vajíčka a její produktivní život bude delší. Tato metoda je stále poněkud pracná, ale vylučuje riziko kterého jsem se obával a já byl celkem s procedurou a výsledky spokojen.
Jednou jsem mluvil s Dr. George Ayersem z Michigan State University, včelařem a chovatelem matek. Během konverzace se zmínil, že by potřeboval nějakou speciální mezistěnu. Napadlo mě hned u toho, že používá k chovu matek metodu vyřezávání buněk (kde se tato mezistěna využívá). Ptal jsem se ho na to a on mi řekl, že používá "Case-ho Metodu." Můj komentář byl, "Co je to Case-ho Metoda?" V kostce mi řekl, že je to přenesení celého rámku s vajíčky nebo larev vhodné ho stáří z vybraného chovného včelstva. Tento rámek je položen do bezmatečného včelstva vodorovně na bok, podepřený a o palec zvednutý nad plodové hnízdo. Bezmatečné včelstvo jednoduše začne krmit tyto buňky které jsou ve správné pozici a může tak být vychováno mnoho matek.
Neslyšel jsem o této metodě a uvědomil jsem si, že to je výborný nápad, snažil jsem se zjistit víc o té "Case metodě" chovu matek. Tato metoda chovu byla nazvána Case pouze ve Spojených státech. Byla ve skutečnosti vyvinuta panem I. Hopkinsem a publikována na Novém Zélandě v roce 1911. Frank Pellet ve své knize Praktický chov matek v roce 1918 věnoval několik stránek této nové "Hopkinsově metodě" chovu matek. Cituji z této knihy: "Mnoho producentů medu co si chtějí usnadnit práci s výměnou matek u celé včelnice, a nechtějí se patlat s oplodňováčky nebo zvláštním příslušenstvím, využívají Hopkinsovu metodu."

Postup

  1. Nejdříve se osiří silné včelstvo, které nám bude sloužit pro chov (krmení) matečníků.
  2. Potom se vyjme rámek plodu ze středu plodového hnízda ze vzorného včelstva obsahujícího plemenou matku, jejíž potomstvo je žádoucí.
  3. Na volné místo se dá nový plást, který nebyl předtím použítý na plod. Na konci čtyř dní by měl být naplněn vajíčky a právě se líhnoucími larvami. Tento nový plást čerstvě zakladený je ideální pro účely chovu matečníků.
  4. Lepší strana zakladeného plástu je použita pro matečníkové buňky a je upravena zrušením dvou řad dělničích buněk a ponecháním jedné, počínaje od horního okraje rámku. Takto se pokračuje přes celý plást. Budeme mít nyní řady buněk běžících podél plástu, ale pokud by se matečníky použily bez další přípravy budou vystavěny do chomáčů takže by je nebylo možné oddělit bez poškození. Proto začneme na jednom konci a zrušíme vždy dvě buňky a necháme každou třetí neporušenou.
  5. Máme nyní řadu jednotlivých dělničích buněk přes celý povrch plástu s palcovou mezerou mezi nimi.
  6. Tento připravený povrch je položen naplocho s buňkami směřujícími dolů, přes plodové hnízdo bezmatečného včelstva (viz bod 1 - moje poznámka: vhodné bude pečlivě prohlédnout bezmatečné včelstvo, jestli si nenarazilo nouzové matečníky - to by pak celý postup ztroskotal. Připadné matečníky je nutno zrušit, aby se ve včelstvu vyskytoval pouze zavíčkovaný plod a aby včelstvu nezbyla jiná naděje na přežití, než vložený plást s plemenivem, Eman).
  7. Je potřeba určité podepření plástu, aby se tento udržel dostatečně daleko nad rámky a bylo tak místo pro vytažení matečníků. (Plást a vršek úlu je potřeba dobře tepelně zaizolovat - například PS, hadry, apod.)
Pokud jsou všechny podmínky příznivé, včelař si zajistí maximální počet vystavěných matečníků. Okolo 75 až 100 krásných buněk není neobvyklé. Po zabití starých matek den nebo dva předtím, než budou zralé matečníky, je možnépomocí této metody vyměnit matky u celé včelnice s minimem práce. Po položení plástu na bok mohou být buňky přeneseny velmi citlivě s minimálním poškozením.
Podle uvedených instrukcí se vyprodukuje velký počet matečníků tak jednoduše a snadno jako u žádné jiné metody, kterou jsem viděl nebo zkoušel. Jediný problém je, pokud to je problém, že tato metoda vytvoří příliš mnoho matečníků. Pokud bezmateční včelstvo které použijete jako chovné není ve špičkové síle s množstvím mladých včel, může být příliš matečníků, aby se o ně bylo možné postarat. Ne každý včelař potřebuje padesát až sto matečníků v jeden okamžik. Pokud potřebujete méně matek, jednoduše snižte počet nepoškozených dělničích buněk.
K poškození nebo zničení řady dělničích buněk na plástu jednoduše použijte včelařský nástroj (rozpěrák) a seškrábněte buňky k mezistěně. Na novém plástu se to dělá rychle a snadno.
Poslední problém je jak odejmout matečníky, když jsou zavíčkovány. Umístěte rámek na spodní loučku a ořízněte kolem každého matečníku nožem, odstraňte ho a vložte do bezmatečného včelstva, kde chcete vyměnit matku. Zavíčkovaný matečník se lehce ale pevně vtiskne do povrchu plástu s vyvíjejícím se plodem. Buňka by měla být přidržena v plástu v proláklině plástu. Mladé včely které se budou starat o nezavíčkovaný plod a zavíčkovaný plod, který se bude líhnout s matkou, ji přijme ihned, protože je jediná matka se kterou měly kontakt. Vloženy by měly být 2 nebo 3 zavíčkované matečníky do včelstva. To zajistí aby alespoň jedna matka se vylíhla, oplodnila a kladla vajíčka. Čím dříve se to může udělat dokud je matka v larválním stádiu, tím méně bude možného nebezpečí. Jestliže se s matečníky manipuluje později ve stádiu kukly, jemná vyvíjející se křídla a tkáň noh se mohou poškodit.
Co už se může udělat jednodušeji k výchově kvalitních mladých matek? Hopkinsova metoda, která byla popsána umožní včelaři zvládnout mnoho kvalitních matek, bez velkých manipulací. Žádné přelarvování, žádné speciální nástroje, žádné loučky s miskami a málo možností, aby včelař udělal nahodilé chyby.
Jak jsem řekl v minulosti, včelaři jsou jako skupina fušeři a dráteníci. Rádi pomáhají svým včelstvům často neměnnými a vypočítanými manipulacemi. Včely jsou úžasně přizpůsobivé ve zvládání různých vlivů prostředí, chladna, chudých zdrojů nektaru nebo dobře míněných zásahů včelaře. Pochopení důvodů proč a co včely dělají pro přežití včelstva činí z Hopkinsovy metody chovu matek čistý příklad toho, jak s minimální pracností využít vrozenou včelí touhu vychovat největší počet kvalitních náhradních matek.
REFERENCE

1. Phillip, E. F.: Beekeeping 1937; p. 447.
-----------------------------------------------
Jako ilustraci toho, že špičkové pomůcky nemusí znamenat bezproblémový úspěch v chovu je následující úryvek z diskuze. Aktuálně jsem zachytil na včelařské konferenci BEE-L tento dotaz:
Dan Grandy se ptá:
Koupil jsem si Sadu na chov matek. Tu do které matka klade vajíčka. Dělal jsem vše podle pokynů, ale nebyl jsem schopen najít chovný úl, který by je přijal. Matka klade vajíčka, včely je začnou krmit ale když je přenesu na lištu matečníků a do nového úlu, nechají vajíčka vyschnout. Co dělám špatně?

Odpověď:
Je mnoho proměnných v této rovnici a je to těžká otázka a hlavně odpověď. Soustředil bych se na úl do kterého jsi vkládal vlastní matečníky. Je v chovné náladě? Měl by mít hodně, hodně a hodně mladých včel kojiček dychtivých krmit a vystavět matečníky. Musí být dobře zásobený (hodně medu a pylu), a taky musí mít hodně a hodně mladých včel. Nemusí být bez matky, ale jestliže je bez matky, budeš mít lepší, skoro zaručený úspěch. Můžeš zkusit přidat pylové placky, aby se zajistilo dobré zásobení. Taky uvažovat o přidání dalších mladých včel, hodně mladých včel, aby se včelstvo soustředilo na nic jiného než chov matek.

Hodně štěstí
Aaron Morris - dobré matky nevzniknou náhodou.
Ještě jedna důležitá poznámka k této metodě. Plást naležato nad plodištěm způsobí, že se může hromadit velké teplo a plást se může teplem zbortit. Je potřeba zajistit dobré větrání a plást podepřít několika latičkami - například v místech vynechání plodových buněk. Matečníků bude i tak dostatek.

 

12 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 R.Linhart R.Linhart | E-mail | 16. prosince 2008 v 13:23 | Reagovat

Je to velice zajímavá metoda a jistě i funkční. Nezbývá než testovat. To určitě udělám!!! Přeji vše dobré. R.L

2 Igor Špetík Igor Špetík | E-mail | 30. prosince 2008 v 21:05 | Reagovat

Jsem začátečník, 3 roky. Zatím jsem vychoval několik matek z nouzových matečníků v osiřelci. Při pokusu o přelarvení včely larvy vždy vynesly a misku vyčistily. Popsaná metoda vypadá zajímavě. Myslím, že lze použít i malý výřez plástu s 10 - 20 larvami a odchovat si jen potřebné množství matek pro své použití. Na jaře zkusím, potřebuji rozmnožit chov z 6 na asi 10 včelstev.

3 Eman Eman | E-mail | Web | 31. prosince 2008 v 9:18 | Reagovat

Na těch vašich max. 10 matek můžete zkusit podříznout plást s vajíčky do oblouku a v osiřelci vám včely udělají potřebný počet matečníků.  Přelarvování chce pár malých fíglů a připravené včely. Zkoušejte to víckrát a přijdete na to.

4 Karel Kafka Karel Kafka | E-mail | 12. března 2009 v 17:39 | Reagovat

Vážení,věděl by někdo kde se prodává (a zasílá) nejlevnější m

atečníkový systém Nicot nebo nějaký jiný podobný? Za kolik?           K.

5 Eman Eman | E-mail | Web | 12. března 2009 v 19:23 | Reagovat

To nevím, ale vím, že bych ho nepoužíval ani kdyby mi ho dal někdo zadarmo. Je to drahá hračka a kvalita vychovaných matek s ní nesouvisí. Určitě vám ho prodá nějaký včelař, který ho už nepoužívá a používat nikdy nebude. Dejte inzerát, nebo se podívejte na Aukro.cz.

6 Zdeněk  Dukát včelař disident Zdeněk Dukát včelař disident | E-mail | 16. března 2009 v 13:34 | Reagovat

Metoda zajímavá.,umístění chovného rámku jde zvládnout vytvořením vhodného nástavku .Supernízkého.Co však s takovým množstvím matek?Já chovám matky pro svou potřebu přelarvováním a2. přelarvováním. Zde se nabízí mnoho variant uplatnění matečníků .Vždy mám dostatek matek i přebytek matek. Záhada je mi úvaha o poškození plemeniva. Včely okamžitě ruší nevhodné plemenivo.Zásadní je ovšem péče o tak velké množství matečníků.V tom vidím zásadní slabinu této metody.Pro serioznost by bylo nutné udělat srovnávací zkoušky.Ahoj Z D

7 Jan Galacz Jan Galacz | E-mail | 20. března 2009 v 18:12 | Reagovat

Metodu určitě zkusím. Vypadá velmi zajímavě. Nechápu jak někomu múže vadit velký počet matečníku. Vždyť u této metody si  každý sám může předem určit kolik matek vlastně chce vychovat. Jenda.

8 Ivo Dragoun Ivo Dragoun | E-mail | 22. dubna 2009 v 19:54 | Reagovat

Výborný nápad, bohužel nemám jasno o významu slova palec.Používá se zde při označení vzdálenosti mezi vytříděnými pásy buněk (dle mého odhadu jde asi o třetinu palce vycházíme-li z toho že palec je cca 2,5 cm)podruhé se používá při označení vzdálenosti položeného plodového plástu nad rámky plodiště.Zde je naopak jeden palec určitě málo,mělo by to být aspoň 4,5 cm, protože vyjednocené pásky buněk nekopírují vzdálenosti mezi horními loučkami plodiště,takže některé pásy buněk se ocitají přímo nad nimi.Zde jsem tedy na rozpacích.Může se k tomu prosím někdo vyjádřit? Rád bych to co nejdříve vyzkoušel.Díky

9 Eman Eman | E-mail | 23. dubna 2009 v 10:52 | Reagovat

K (8) Myslím, že palcem v originálním článku je opravdu míněno 2.54 mm. Vzdálenost rámku nad hnízdem by zřejmě měla být větší než je velikost matečníku, ale ne tolik, aby včely mohly matečníky dobře krmit. Také je potřeba celou "čepici" dobře tepelně izolovat. Sám jsem to ještě nezkoušel a nechci to proto nikomu radit. Jen mě to zaujalo.

10 Ivo Dragoun Ivo Dragoun | E-mail | 24. dubna 2009 v 7:25 | Reagovat

Emanovi děkuji za odpověď,ještě předkládám k úvaze, zda by se daly osiřet včely pouze formou odsavače (jistě jednodušší)Jinak chci zkusit následující kombinaci - i pro srovnání.Řez,který by měl být obloukovitý, provedu obdélnikovitý.Vyřezaný materiál položím dle Hopkinse nahoru na rámky, přičemž zde poněkud rozšířím jednu mezirámkovou mezeru.Rámek s výřezem vložím do jiného včelstva do odsavače.Mimochodem,proč má být výřez obloukovitý, tím se počet použitelných matečníků asi limituje jen na nejširší část oblouku

11 Eman Eman | E-mail | 24. dubna 2009 v 8:34 | Reagovat

S tím řezem plástu s vajíčky to určitě půjde. Dělá se to taky vyříznutím úzkých proužků buněk.

Kamarád, zkušený chovatel matek, dává matečníky do nástavku (39x17) přecpaného mladuškami a zásobami, který položí na oddělovací rám 1 cm z obou stran s hustou sítí, aby nebyl kontakt s matkou ve spodním nástavku, ale byl jistý kontakt a teplo mohlo nahoru. Jistý vylepšený osiřelec. Funguje mu to výborně. Nedělá mu problém přelarvovat, dělá mu to dokonce zvláštní potěšení, jak zahradníkovi dělá setí a přesazování kytiček.

12 Chech Chech | 29. dubna 2009 v 0:30 | Reagovat

Vyriznu pasek bunek, cast bunek znicim abych jsem mel dost mista na jednotlive matecniky, pasek pak pripevnim na latku aby bunky smerovaly dolu a latku s bunkami vlozim mezi 2 ramky. Chtel bych jsem tak 15 matecniku, takze mi staci 2 pasky bunek.
Snad udelaji matecniky a nezacnou to smerem dolu zastavovat trubcinou?

13 vsusicky vsusicky | E-mail | 15. června 2009 v 10:45 | Reagovat

Zdravím. Už máte někdo praktickou zkušenost? Dík za info.

14 Chech Chech | 29. června 2009 v 10:58 | Reagovat

Dneska je trochu lepsi pocasi tak jsem konecne provedl kontrolu. Mel jsem dve ctyrdna + jeden samostatny ul, celkem tedy 9 vcelstvicek. Do kazdeho vcelstvicka jsem dal 2 matecniky vychovanymi touto metodou a je rozkladeno 7 novych matek. Jedno vcelstvicko bylo uplne prazdny a v jednom jsou trubcice.
Vzhledem k tomu, ze jsem absolutni amater to zatim povazuji za uspech. Na prelarvovani bych si netrounul a tohle se zda byt celkem blbuvzdorna metoda. Udelal jsem to zhruba tak jak popisuji v prispevku z 29.4. Tedy vyriznul jsem 3 pasky bunek s vajicky a do ramku jsem vsadil 2 latky na tyto latky + horni loucku jsem upevnil pasky bunek.

15 Eman Eman | E-mail | 30. června 2009 v 12:56 | Reagovat

[14]: Už asi nejsi amatér. Jsem rád, že článek tu nebyl nadarmo.

16 Chech Chech | 30. června 2009 v 23:11 | Reagovat

No, pomalu s tou chvalou. Uvidime co z tech 7 novych matek vubec bude. Staci udelat par kravin z neznalosti a budu rad kdyz mi neco vubec zbyde...
Ale jinak diky moc za zajimave clanky.

17 matej matej | 19. června 2013 v 19:00 | Reagovat
18 Standa Standa | E-mail | 6. ledna 2014 v 12:52 | Reagovat

Tak tahle metoda je podrobně popsaná i v Ilustrovaném včelařství, doufám že bude letos čas jí zkusit.

19 petr petr | E-mail | 6. dubna 2014 v 20:24 | Reagovat

[18]:
Je nutné, aby včelstvo pro odchov matečníků bylo před jejich vložením 4dny osiřelé-nestačí např.jen jeden den?
děkuji předem

20 Gustav Gustav | E-mail | 16. května 2014 v 23:24 | Reagovat

Léta chovám při matce, tj- matka je oddělena mřížkou, a ve zbývajícím prostoru mezi dva plodové plásty dám laťku s přelarvenými umělohm. mateřimi bunkami. Během května z každé vložené serie vezmou narazí šest až deset matečníků, možno opakovat i dvakrát denně.Letos jsem metodu v chovné ležanu zjednodušil a to tak, že jsem matku uvěznil do prolézací mateří klíčky a měl k dispozici celý úl. Po uvězněníjsem hned dal serii, a hned jich několik přijmuli. Až zavíčkované matečníky zaškolkuji do klícek, matku pustím z klícky.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama