Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Divoké včely dělají ze včel medonosných lepší opylovače

24. července 2007 v 7:22 | Eman |  Zajímavé zprávy o včelách a jejich produktech
Liese Greensfelder, Media Relations --- zkráceno
Podle nové studie dvou vědců na kalifornské universitě v Berkeley pokud včely medonosné vzájemně ovlivňují divokými včelami, jsou až pětkrát efektivnější při opylování slunečnice, než když divoké včely nejsou přítomny. (divoké včely jsou myšleny ostatní včely mimo včel medonosných - včely samotářky atd.)

Nyní, kdy populace včel medonosné - druhu který byl před stoletími do ameriky importován - je decimována parazitickými roztoči, tento objev napovídá, že ochrana divokých včel a jejich přirozeného prostředí by mohl hrát klíčovou roli v zajištění adekvátního opylení mnoha důležitých plodin.

Doposud jsme si mysleli, že včely medonosné samotné zajišťují většinu opylování, ale nyní víme, že většina opylování včelou se odehrává díky vzájemnému působení s divokými včelami. To znamená, že divoké včely jsou mnohem důležitější, než jsme si dříve mysleli.

Vědci pozorovali chování včel medonosných a divokých včel na slunečnicových polích během dvou sezón. Slunečnice se pěstovali na produkci hybridního semena na 16 farmách v Yolo a Solano v Severní Kalifornii.
V polích kde byly divoké včely vzácné, jedna návštěva včelou medonosnou produkovala průměrně tři semena. Ale jakmile se počet divokých včel zvětšil, dělal počet semen produkovaných na jednu včelí návštěvu až 15 semen. To byla situace kdy se buď zvýšila bohatost směsi druhů divokých včel, nebo kdy se zvýšil absolutní počet těchto včel.

Ke zjištění kolik květů včely opylily, vědec pokryl nezralou slunečnicovou hlavu pytlem ze síťoviny. Když se slunečnice otevřela a byla připravena na opylení, odstranil pytel a zůstal pozorovat, dokud včela medonosná nepřistála a nezačla pracovat. Jakmile včela odlétla, znovu se zakryl květ pytlem a za měsíc se spočítalo kolik semen se vyprodukovalo.

Když vědci sledovali chování včel, objevily příčinu zlepšení opylování: Jako kapitán letadla vypíná autopilota když zahlédne letadlo poblíž, včela medonosná změní svůj letový plán po setkání s divokou včelou na slunečnicovém květu.

Mnoho rostlin - včetně slunečnice používaných pro produkci hybridního semene - vytvářejí dva druhy květů: samčí květy poskytující pyl a samičí květy dávající nektar. V hybridní produkci slunečnicového semena, řady jednoho kultivaru, které dávají pouze samčí květy jsou promíchány mezi řady jiného kultivaru poskytujícího pouze samičí květy.

Výzkumníci to vysvětlili tím, že létavky včel medonosných mají specializované dělnice - některé typicky sbírají pyl a jiné nektar - něco co je nutí změnit snášecí chování zvyšuje pravděpodobnost že se budou pohybovat mezi různými druhy květů, s následkem že pyl je přenášen na místo kde je potřeba: na samičí část květu.

Ve slunečnicových polích vědci zjistili že když se včela sbírající pyl potkala s jinou včelou, většinou používali pravidelný postup, pásly se po řadě od jedné samčí rostliny na další. Pouhých 7 procent se změnilo řady a začalo na samičích květech po takovém setkání. Ale potom co včela medonosná potkala divokou včelu, 20 procent odlétlo na další řadu a přistálo na samičích květech.
Pěstitelé mohou nasazovat stále více včel, ale nedosáhnou většího opylení jestliže včely navštíví pouze jeden z kultivarů. Divoké včely přinutí včely medonosné k větší náladovosti a tak se pohybují stále častěji mezi různými kultivary. Pokaždé když se přesunou, mají možnost přenést pyl mezi řadami.

Pro slunečnicová pole ve studii, byly včely umístěny přibližně po 4 úlech na hektar. Ze 20472 včelích návštěv na slunečnici, které se pozorovaly, bylo 72 procent včely medonosné z úlů a zbytek byl z 32 různých druhů divokých včel, včetně včel tesařek, několika čmeláků a dalších samotářských včel.

Vědci zjistili, že efektivita opylení divokými včelami se měnila v závislosti na druhu, od 0 do 19 semen na návštěvu. Celkem přímé opylení divokými včelami se počítalo na pouhých 7 procent celkového opylení ve slunečnicových polích. Ale vyprovokované včely medonosné změnily své chování, divoké včely byly nepřímo odpovědné za dodatečných 40 procent opylení. Včely medonosné samotné zajistily právě 53 procent opylení.

Včela medonosná, domovem v Evropě, Africe a Asii, je základní druh používaný pro opylení plodin na celém světě. Včely byly přivezeny do Spojených států prvními kolonizátory a rozšířily se z úlů do divočiny.

Od 1980, kdy byly dva druhy parazitických roztočů včel nechtěně přeneseny do USA, populace včel žijících divoce téměř zmizely, a počet chovaných včelstev klesl ze 4 milionů na 2.4 miliony. Spolu s včelami klesly také poplulace divokých včel. Ztráta vhodného prostředí a nepřátelské farmářské praxe si vzaly svou daň.

U plodin, jako je hybridní slunečnice, které nebyly dostatečně opyleny, se mohou snížit výnosy. V poslední době se začaly dokumentovat služby, které nám poskytuje příroda. V tomto případě jsou činitelé zajišťující opylovací služby jak komerčně dostupné včely medonosné tak i divoké včely žijící v přirozeném prostředí kolem farmy. Překvapivé zjištění je tady to, jak důležité je vzájemné působení mezi našimi včelami a ostatními druhy.
Daly by se očekávat podobné opylovací zisky v řadě dalších plodin, včetně plodin hybridních jako cibule a bavlník, které se pěstují stejně jako hybridní slunečnice; tři plodiny které vyžadují křížové opylení mezi dvěma kultivary, včetně mandlí, třešní a většiny jablek; a plodiny které mají oddělené samčí a samičí květy jako jsou tykve, vodní melouny a kiwi.

Uchování míst přirozeného prostředí pro divoké včely v zemědělských oblastech by mohlo pomoci udržet jejich populace a zajistit lepší opylení pěstovaných plodin.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Viki Viki | E-mail | Web | 24. července 2007 v 7:23 | Reagovat

Čůůůůůůs.....přej dobrýýýýý rááááno....mám na blogu věci , co by tě třeba mohly zajmat , tag se mrkni x) dik dik

2 G.Pazderka G.Pazderka | 25. července 2007 v 9:42 | Reagovat

Od 1980, kdy byly dva druhy parazitických roztočů včel nechtěně přeneseny do USA, populace včel žijících divoce téměř zmizely, a počet chovaných včelstev klesl ze 4 milionů na 2.4 miliony.<

...

Tak toto se mi nějak nezdá.

K článku ...

Otázkou je, že asi není přímá úměrnost mezi opylením a přínosem nektaru. A to je z hlediska výnosu medu a u situace v ČR, kde se opylení dotuje centrálně a ne eventuálně bez významu. I např. sadaři jsou "vábeni" ke koupi čmeláčích společenství z Holandska místo toho, aby nabízely včeařům své kultury na komerční opylení. A včelaři samotní jsou prakticky dnes paralizováni SVS při kočování po celé ploše ČR, kvůli moru.

Takže informaci řadím jako nadčasouvou zajímavost.

Jinak myslím, že hmyz má zakódovány takové vlastnosti. Samotné zvýšení aktivity posléze zvýšení opylení, bych ale nepřičítal jen jiným opylovačům, ale hlavně k základu v sociálním vztahu jedince k jedinci. Viz. např. známé zvýšené kladení včelích matek, jestli cítí navzájem svou přítomnost. Navíc je také nutné brát v úvahu, že včela medonosná nebyla tak člověkem vždy "bříbuzensky přemnožena" a potom mohou takové sociální vazby - přítomnost matka s dcerou " geneticky zpasivnit".

U rostlin je toto známo a je toho využíváno např. nátěrem  nebo přimícháním modré barvy na , do skla nebo fólii.

3 Eman Eman | Web | 27. července 2007 v 15:44 | Reagovat

Tak toto se mi nějak nezdá.

V té větě jsou 2 tvrzení, které se ti nezdá a proč? Jinak informace mě zaujala způsobem experimentálního ověření změny chování našeho elitního opylovače.

Spousta věcí se mezi včelaři tvrdí o včelách, ale většina toho je přenesena dál způsobem: "..jeden včelař povídal..." a bez věrohodného důkazu. Například okřídlené Einsteinovo tvrzení o fatálním významu včel pro existenci lidí bylo pravděpodobně vymyšleno po jeho smrti ve Francii.

4 G.Pazderka G.Pazderka | 28. července 2007 v 0:18 | Reagovat

No jde o realitu s tím číslem počtu včelstev, co se mi nezdálo. Lustruji to všude možně a CCD tam je zcela určitě opravdový problém, který vedle parazitů dost decimuje v U.S.A. včelstva. Klesá tam ten počet včelstev rapidně. Nedivím se nakonec ale tomu, protože je jasné který kontinent momentálně celkově vládne světu.

To tvrzení o konci člověka ve spojitosti s vymizením včel je od začátku takový skoro spíš biblický rozjímání, které dokáže dát něco trochu hlubšího posluchačovi do uší. A jestli se místo nějaké lidovky připíše autorství takovému obrovskému jménu, tak to je přímo typická klínová informace.

A jinak ... je asi těžké nevkládat takové informace pro běžné laiky do médií. Ale z čeho by žily? Z reálnýho stále opakujícího se stavu včelařství?

5 dominikklos dominikklos | E-mail | 14. července 2013 v 12:02 | Reagovat

existují divoke včely. :-|

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama