Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Účinky Imidaclopridu na včely

2. června 2007 v 8:42 | Eman |  Pesticidy a včely
Imidacloprid je systemický insekticid vyráběný chemickou firmou Bayer AG.

Ve Francii byl prodáván pod názvem Gaucho a jeho použití bylo vysoce kontroverzní, protože se věřilo, že je odpovědný za vysoké ztráty včelstev. Podle Národní jednoty francouzských včelařů, počet včelstev ve Francii klesl na 1 milion v roce 2003 z 1.45 milionů v roce 1996. Průměrná produkce medu mezi roky 1995 až 2001 klesla z 75 kg/včelstvo na 30 kg. Národní produkce klesla ze 40,000 tun na 25,000 tun ročně.

Francouzští včelaři tvrdí, že Imidacloprid jako mořidlo na semena slunečnice zabil mnoho včelstev a způsobil významný pokles produkce medu. Někteří žádali, aby byly systemické insekticidy staženy z plodin, které mohou ovlivnit včely, zatímco jiní volali po úplném zákazu použití.

Počáteční pozorování úbytků včel

Ve Francii se začal Imidacloprid používat v roce 1994 jako mořidlo na semena slunečnice. Následující roky někteří včelaři upozornili na možnost souvislosti mezi pesticidem a některými problémy s chováním včel. Bayer vypracoval studie o problému, které došly k závěru, že Gaucho není včelám jedovatý. V tomto okamžiku většina diskuzí byla soukromá mezi firmou Bayer a včelařskými spolky.
Avšak během léta 1997 byly pozorovány těžké ztráty včel v několika regionech Francie a spory se staly veřejné.

1998 : stanovení jedovatosti Imidaclopridu

V roce 1998 se prováděla oficiální francouzská studie s cílem určit jestli Imidacloprid byl odpovědný za snížení populace včelstev, stejně jako za snížení produkce medu během sezony kvetení slunečnice.
Ekotoxikologické studie měly určit, jestli jsou živí tvorové (včely) v nebezpečí, a dále určit množství potřebné k zabití živých tvorů a určit koncentrace, která není živým tvorům škodlivá.
V případě obvinění Imidaclopridu problém není v přímé smrti včel, ale ve změnách v chování jako je dezorientace, problémy s krmením a porucha komunikace. Počáteční studie byly cíleny na určení mininálního množství při kterém včely ukazovaly tyto změny v chování. Studie ve čtyřech oblastech neukázala rozdíly co se týká chování včel, úmrtnosti, vývoje včelstva a výnosu medu bez nebo s Imidaclopridem.
Studie prováděna Wilhelmem Drescherem v roce 1998 z university v Bonnu o aktivitách včel ve slunečnicových polích v západní Francii došla k závěru, že Imidacloprid použitý na slunečnicová semena nemá škodlivé účinky na včely.
Studie zmínila také jiné možnosti jako virové nemoci přenášené roztočem Varroa (jejich populace je od 1996 na vzestupu kvůli rezistanci na akaricidy). V zásadě potvrdila, že francouzské ztráty včel nesouvisí s imidaclopridem ale s virovou nemocí nebo se spiroplasmou ve včelách, která dává stejné příznaky.
Několik paralelních studiích prováděl Bayer CropScience k určení rizik pro včely v souvislosti s použitím imidaclopridu na slunečnici.
Bayer tvrdil, že několi studií se dělalo v otevřené přírodě jakož i ve skleníku v Argentině, Kanadě, Německu, Francii, Velké Britanii, Itálii, Švédsku, Jižní Africe, Maďarsku a Spojených státech, a v těchto studiích se potvrdilo, že Imidacloprid nebyl nebezpečný včelám.
Bayer také tvrdil, že mohou být jiné důvody, které vystětlí ztrátu včel. Naznačili, že ve studii v 1975 (Wilson, Menapace) úbytek včely se pozoroval ve 27 amerických státech. Největší mizení se pozorovalo ve vlhkém a chladném jaru. Inspektoři zmínili nemoc, hlad, nezvyklé vlhké a chladné počasí, průjem, nedostatek pylu, mrtvé matky, genetické vady a stress.
Jiná studie Kluncevice a dalších v roce 1983 zmínila jako primární důvod podvýživu včel a nedostatečnou nabídku pylu. Bylo zmíněno že moderní technika by mohla pomoci nabídkou potravních náhražek včelám, ale špatné náhražky (jako soja) by mohly vyvolat úbytek včel.

Imidacloprid byl zakázán jako prostředek k ošetření slunečnice v roce 1999

Nakonec Jean Glavany, ministr zemědělství Francouzské vlády, použil preventivní princip a rozhodl o pozastavení použití imidaclopridu jako prostředku pro slunečnici v roce 1999. Vědci Bayeru znovu popírali, že výrobek je odpovědný za smrt včelstev v roce 2000.

Jean Glavany obnovil zákaz v roce 2001 po další dva roky a žádal panel odborníků, aby udělali kompletní epidemiologickou studii ke zjištění všech činitelů, které by mohly objasnit úbytek včel, stále pozorovaný během těchto let.

Druhá skupina studií v letech 1999 a 2000

Na konci roku 1998, studie ukazovaly že nebyly účinky, ale dávky byly velmi malé a neměřitelné v laboratoři. Druhá skupina studií byla spuštěna v 1999, aby kvantifikovala:
  • Jedovatost imidaclopridu včelám
  • Zbytky produktu v půdě
  • Množství v rostlinách
Výsledky Bayer CropScience ukazují, že maximální dávka při které nebyl pozorován účinek byla 20 ppb, zatímco množství reziduí v částech rostlin k dispozici hmyzu (nadzemní části) byla pod 1.5 ppb. Učinili závěr, že včely nemohly být v kontaktu s dost vysokými koncentracemi, aby mohly být ovlivněny pesticidy, a že ošetření semene slunečnice bylo bez rizika pro včely.
"Úřad pro jedy" vynesl závěr v roce 2001:
  • imidacloprid odpovídá Evropské legislativě co se týká remanence v půdě, a neakumuluje se v půdách
  • rezidua mohou být nalezena v pěstovaných rostlinách po slunečnici, jejíž semena byla ošetřena Imidaclopridem. Rezidua byla nalezena v částech, které nejsou exponovány včelám (listy). Žádná rezidua nebyla nalezena v pylu neošetřených slunečnic.
Úřad učinil závěr, že to nemá vážné příznaky naznačující, že Imidacloprid by mohl být nebezpečný včelám. Avšak úřad naznačil že by mohlo existovat riziko u pylu z ošetřených semen.
Gerard Eyries, marketing manager pro Bayer zemědělskou divizi ve Francii, byl citován když říkal že studie potvrdily že Imidacloprid zanechal malá rezidua v nektaru a pylu, ale nebyl důkaz spojitosti s poklesem populace francouzských včel. A dodal "Není možné mít nulová rezidua. Je důležité vědět jestli velmi malé množství, které jsme nalezli, má negativní vliv na včely." Také dodal, že produkt se prodával v 70 zemích a nebyly hlášeny vedlejší účinky.
Jiné studie udávaly, že koncentrace byly zvláště vysoké, když byla rostlina mladá. Ty prý byly často
  • od 10 do 20 ppb v horních listech
  • 100 do 200 ppb v ostatních listech
  • Méně než 1.5 ppb v nektaru
  • 2 do 3 ppb v pylu
Bayer potom souhlasil že insekticid může způsobovat dezorientaci včel při úrovních nad 20 ppb aktivního ingredientu. Poslední studie vědců v Národním zemědělském Institutu (INRA) předpokládají, že chování včel je ovlivněno úrovněmi mezi 3- 16 ppb, nebo možná dokonce 0.5 ppb.

Současná situace kolem úbytku včel

V roce 2001 Bayer také zahájil právní spor proti Maurice Mary, jednomu z předáků Francouzského spolku včelařů za znevažování chemikálie Imidacloprid. Tato akce byla soudcem zamítnuta v květnu 2003.
Ministr zemědělství Jean Glavany v roce 2003 znovu rozšířil dočasné vyloučení Imidacloprid z použití na slunečnicová semena.
Navzdory 4-letému zákazu i když jen na ošetření slunečnicových semen, stále byl pozorován významný pokles stavu včel. Včelaři říkali, že opatření bylo nedostatečné, protože studie zjistily, že Imidacloprid zanechal rezidua dokonce po 2 letech, rostliny byly vysety na stejných místech, kde byly plodiny původně ošetřeny a obsahovaly stopy produktu.
Někteří se také domnívali, že ztráty včelstev mohly být také kvůli použití imidaclopridu na kukuřici, nebo jeho náhradou jiným systemickým insekticidem nazývaným Fipronil . Skutečně v květnu 2003, DGAL (Direction Générale de l'Alimentation du ministère de l'Agriculture) oznámil smrt včel pozorovanou na jihu země, která byla způsobena akutní otravou Fipronilem (jako aktivní chemikálií v systemickém insekticidu nazývaným Regent, zatímco se připustilo že Imidacloprid nemá na svědomí smrt včelstev. Některé národní studie probíhaly v roce 2003 aby potvrdily účinky Imidaclopridu.
Podobná bitva se odehrává v Nova Scotia, kde včelaří obviňují Imidacloprid použitý na brambory za masové ztráty včelstev potřebných pro opylení borůvek.
přeloženo z Wikipedie, internetové encyclopedie

---------------------------------------------------------------------------
V České republice měla řada včelařů velmi špatné zkušenosti s použitím přípravku Regent v ošetření řepky. Byly zaznamenány četné úhyny včelstev, kdy se ve včelách nenašla rezidua a soudní spory vyzněly do prázdna. V mé blízkosti (Žáravice) přišel můj přítel o 250 včelstev po prokazatelném použití Regentu v březnu na blízký porost řepky. Bohužel nález chemikálie byl ve včelách negativní, protože se velmi rychle rozkládá a po 4 dnech použitými metodami v laboratoři Výzkumného ústavu Dol jed byl nezjistitelný. V takové situaci by soudní spor pravděpodobně pro včelaře dopadl špatně.
Nemám ke svým tvrzením důkazy, které by obstály u soudu, ale obrázek si o situaci můžete udělat z následující skutečnosti. Po zákazu Regentu v ČR nebyla v posledních 2 letech hlášena masivní otrava včelstev.
K úbytku včelstev u nás nyní dochází většinou vinou pádu výkupní ceny medu, rozšířením moru v.p. v některých oblastech a biologickému procesu stárnutí populace včelařů. Včelaření kvůli obživě provozuje několik dobrodruhů, před kterými hluboce smekám.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama