Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Příspěvek ke kritice článku o vlivu mobilů na včely

24. dubna 2007 v 17:07 | Eman |  Nemoci včel - Veterinární záležitosti - léčení
V článku tiskového mluvčího J. Dubna byla reakce na senzační článek o vlivu mobilních telefonů na včely. Tato typicky novinářská bublina měla naznačovat, že vymírání včelstev nějak souvisí s vyzařováním elektromagnetických vln mimo jiné i s mobilními telefony.

Čeští novináři vycházeli ze zprávy v zahraničním tisku a ten se zase opíral o vědecké experimenty, které měly jakoby potvrzovat zhoubný vliv elektromagnetického záření.

Podívejte se na reakci Jamese Fischera na konferenci amerických odborníků a včelařů BEE-L (Informed Discussion of Beekeeping Issues and Bee Biology = informovaná diskuze o včelařských problémech a včelí biologii). Diskuze je moderovaná a nezabývá začátečnickými otázkami - (o toho jsou četné knihy o včelách a začátečnické kurzy). Fischerova analýza vědeckého experimentu a jeho výhrady ukazují na jak vratkých základech celá vědecká práce stojí a nám názorně předvádí jak vzniká senzační novinářský článek.
=============================================================
    James Fischer         
    Mobilní telefony a včely - hysterická spekulace, založena na vadném "výzkumu"

Profesor Hermann Stever, jeden z výzkumníků v citované studii v článku v tisku o mobilních telefonech a včelách odpověděl na Fischerův email takto:

Především musím vyjasnit že náš výzkum se nevztahuje na poslední masivní ztráty včel ve světě (často nazývané CCD). Studovali jsme vliv elektromagnetického pole (zejména bezešňůrového telefonu) na schopnosti včel se učit. Takže nemůžeme vysvětlit samotný jev CCD. V příloze tohoto emailu najdete příspěvek týkající se naší pilotní studie publikované v roce 2005 v listu ACTA SYSTEMICA - IIAS International Journal" (Vol. VI, No. 1, pp. 1-6. Pro mnoho dotazů, článek týkající se naší další studie v roce 2006 je dnes publikováno na našem webu http://agbi.uni-landau.de/materialien.htm
Podíval jsem se (Fischer) tedy na články, které publikovali a nebyl jsem jimi nijak ohromen, jak s použitou technikou, tak i zarážejícím nedostatkem pochopení "základní biologie a chování včel" ukázaném v metodě a interpretaci "dat".
Konstatoval bych, že žádná skutečná data nebyla vůbec sesbírána, a to zásluhou základních a velkých chyb v návrhu experimentu, jak dále vysvětlím:
V jednom materiálu porovnávají návratové časy pro včely které byly chyceny při opouštění úlu, omráčeny CO2, označeny a pak vypuštěny 500 m dále od úlu. Problém je, že mohly být v některých případech chyceny zkušené létavky a mimo jiné i včely na svém prvním orientačním proletu.
Neměli zřejmě ani tušení, že létavka, chycená při opouštění úlu a potom vypuštěná nemá zájem se přímo vrátit do úlu, ale místo toho poletí a bude hledat snůšku, i po chycení, zadržení, omámení, označení a vypuštění.
V této souvislosti je měření návratového času zcela bezvýznamné a může být považováno za náhodné číslo
Vedl jsem různé pracovní skupiny na téma zkoumání letů včel a pokud je špatné počasí nebo málo času k dispozici, budeme chytat včely opouštějící česnový otvor, aby se naplnily krabice pro sledování létavek pro účastníky pracovní skupiny a ušetřili se tak problémy s chytáním včel z květů. I když včely jsou ponechány v krmné komoře dost dlouho, aby se natankovaly nektarem, některé včely, po vypuštění, budou dělat jistý druh vznášecího letu s pohledem na vchod do úlu, orientujíc se ke krabici více než ke vchodu do úlu.
Tyto včely jsou samozřejmě ty, co byly chyceny "chybně", včely které nemají zřejmě žádnou letovou zkušenost, pevnou znalost místa úlu nebo místního terénu. Tyto včely mají malou šanci se vrátit do svého úlu v rozumné době, pokud se vůbec vrátí.
Pokud bych měl chytat a potom vypouštět včely bez jejich napojení nektarem a dát jim čas k natankování, včely s méně než plným tankem budou pokračovat ve snůšce, spíš než se přímo vracet do úlu, což by udělalo vítěze závodu včely které snášely z nejbližších květů právě zajišťující potraviny.
V jiném materiálu: Nalezneme tvrzení (víru!)- cituji:
"V běhu experimentu tři exponovaná včelstva a jedno neexponované se zhroutilo. K vypočítání průměrné váhy medových plástů všech analyzovaných včelstev byla použita jejich váha v době zhroucení. Zatímco váha rámků byla na začátku stejná, průměrné celkové váhy plástů, které byly vybudovány neexponovanými včelmi, dosáhla 1326 g zatímco průměrná váha plástu exponovaných včel dosáhla 1045 g. Rozdíl 281 g odpovídá 21.1%"
Tedy výsledky byly ovliněny použitím dat ze včelstev které byly na pokraji zhroucení (lze se domnívat že z napadení varroázou), a z 16 všech včelstev, pouze jedn z 8 "neexponovaných" úlů se zhroutil, zatímco 3 z 8 exponovaných úlů se zhroutily.
Nemělo by být vůbec divu že když 3 z 8 včelstev ve skupině úlů trpí něčím co způsobuje jejich zhroucení, že skupina včelstev bude mít menší přírůstek na váze. Když jiná skupina má pouze jeden zhroucený úl, je vysoce pravděpodobné, že bude mít lepší čísla ve výsledcích váhového přírůstku.
Očividně skupina členů skupiny vybraná pro "International Institute for Advanced Studies in Systems Research and Cybernetics" (kde byly tyto materiály publikovány) nezahrnovala včelaře, entomology, nebo aspoň 12-letého hocha, který přečetl pár knih o včelách.
Shrnuto. Tisková zpráva byla čistá spekulace reportérů kteří se opominuli zeptat na základní otázky autorů citovaných materiálů a byly založeny na "vědě" která by neprošla ani přes editora místního včelařského časopisu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama