Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Poznámky z přednášky ing. Titěry v Chlumci o šlechtění včel

15. března 2007 v 19:55 | Eman |  Biologie a šlechtění včel
Jak jsem dříve avizoval, byla v Chlumci v "Říhově domu" přednáška našeho významného odborníka na včely, ing. Dalibora Titěry, CSc.

Bylo se na co těšit, protože on toho nejen hodně ví, ale navíc je to otevřená hlava a na podiu je v dobrém smyslu "šoumen". Co ví to poví, stručně a srozumitelně. Působí velmi sympaticky a přístupně. V následujícím textu jsou zachyceny hlavní hesla přednášky. Nemůže to být samozřejmě doslovný záznam, ale pro ty, kdo tam byli, je to připomenutí témat, která zazněla na přednášce. Pro ostatní to možná může být zajímavý podnět k dalšímu studiu a bádání ve včelách.

Poznámky z přednášky ing. Titěry v Chlumci n.C. 11.3.2007

Genetická informace včel - mapa.
Včely ve Švýcarsku - příbuzné včely kopírují jazykovou příbuznost (stejnojazyční včelaři si vyměňují matky).
Šlechtění je práce, která není nikdy hotová. Může se dělat na každém dvorku. Nesmí se při selekci ztratit genetické bohatství (každý druh má v něčem přednosti, bohatství variability).
Ideální včela:
Podstatný je výnos medu. Mírná, hodná včela (příjemná práce, problémy se sousedy) je také žádoucí. Včela nerojivá (s rojením spojené ztráty, komplikace, varroáza). Dobré sezení na plástech (nerozlézavá, ne jako "hrníčku vař" - dobře se s ní pracuje)
Celkový rozvoj, měla by kopírovat rozvoj přírody (je včasný, nebo opožděný).

Odolnost proti nemocem.

Integrovaná ochrana proti nemocem. Nelze šlechtit na všechny vlastnosti, šlechtitel musí mít cit, jak vybírat vhodné kombinace vlastností a v jaké míře.
Nevybírat po světě. 4 příklady proti přivážení včel ze světa: Afrikanizované 1955 prof. Kerr z Jižní Afriky - hybrid Evropské a africké. Kuřáky jako lokomotivy, dále zanesení roztoče Varroa Destructor ve východní Asii na včele indické. Tam se živí pouze trubčím plodem. Bavorsko - Regensburg, obchodník včelař. Uhynulo ve vlnách 1/3 včelstev. Nový Zéland. V kontejneru - 700, vše legální. Oddělky líbezné blondýnky původně italské, průhledné, vidět srdíčko, hodné. Ale na NZ je vše obráceně, roční doby, obloha, voda ve výlevce. Včela komunikuje s magnetismem, vodou, hormony rostlin. Po zkřížení byly včely protivné, vlezlé. "Máme se tedy na co těšit". A Brouk lesknáček úlový. Z Jihu Afriky se s ovocem dostal do USA. V Portugalsku se dovoz zachytil. Bankovní rada, matku od Kilimanžára.
Ideální včely tedy vybírat doma.
Dědičnost. Dědivost = míra dědičnost, heritabilita 0...1
Odolnost proti nemocem. Pokud by nebyly rozdíly, nemůžeme šlechtit. Šlechtění je výběr podle žádaných vlastností. Jsou velké rozdíly, za stejné infekční situace. Kontrola užitkovosti. Sešity, kontrola páření. U včel je to problém, páření v horách v Rakousku /oplozovací stanice - byla tam i varroáza, na malých ostrovech je to nákladné - špatné počasí, rychle proměnlivé. Trubec přelétne až 40 km (příklad Gibraltar 39km).
Ing. Veselý po válce začal s umělou inseminací. Před II.sv. válkou se to podařilo američanovi Makenson?? U skotu lze spermie zamrazit, nejdřív otestovat a pak se k tomu vrátit podle výsledku. Ale u včel tohle nejde. Zamrazené spermie mají malou životnost - jen pár minut. V matce musí vydržet po celou dobu života matky.
Včely by se také nestaraly o 1 uměle oplodněné vajíčko.
Orientace v genetice, levné zjištění podle loketního indexu.
Roztoči se množí pořád, někteří mají přestávky - asi jim krev (haemolymfa) nechutná - u indické včely jen na trubčím plodu. Proto se vybírají včely, které mají vysoký podíl foretických roztočů (na včelách). Zjišťování, jestli tato vlastost včel je dědičná.
Oblastní chovy mají význam. Srovnání matek oplodněných mimo oblast při kočování vychází příznivě pro oblast.
Chovy matek - chovatelský řád 3 stránky textu.
Viry se šíří pohlavní cestou - dostaly se sem s roztočem varroa. Roztoč je dnes hlavní přenašeč virů.
Asociace atestovaných chovatelů kraňky AACK.
Evidence u plemenných chovů se vede od 1971. Tisíce matek v tabulkách. Potřeba častějšího vracení informací od včelařů. Nejlepší chvála chovatele je vyčerpaná kapacita objednávkami. Značení matek je nutné, jinak není kontrola. Není problém, na jaře je méně včel, matku lze rychle nalézt.
Nejlepší matka:
- není největší (obrovské matky mají vady a včely je často rychle mění), ale dobrá matka má dobrý rodokmen. Jde o to, aby se vlastnosti udržely. Špičková matka může být náhodou. Výběr je třeba dělat mezi matkami i na 2-3 místě, ale s dobrými předky. Matka musí mít záznamy, jinak nelze ničemu věřit. Sešit, křída, papírek na víko...nutné. Plemenářská práce bez záznamu nemá smysl.
Dotazy:

Citlivost včel vůči chorobám

přešlechtěnost psů, voříšek je odolný proti chorobám - široká genetická informace. Problém je příbuzenská plemenitba - inbreeding - nepoužívá se dlouho z technických důvodů. Pokud se bude střídat inseminace s volným pářením, tak se to nezhorší.Je to víra. Trubec z neoploz. vajíčka má pouze 1 sadu informací a nemůže nic zamaskovat, pokud má defekt, tak se dále nerozmnoží. U savců je informace zdvojená - otec a matka. Pokud je defekt u jednoho, tak vezme informaci od druhého. U člověka můžeme defektního jedince vychovat a rozmnožit. U včel vyzkoušíme a když to není dobrý, tak druhý rok vyměníme matku. To může dělat každý, negativní výběr.
Při chovu matek využíváme přírody a zasahujeme do toho výběrem. ---
Promítání německého Filmu-z německo-francouzského pomezí. Výběr včelstev, trubců. Chov matečníků v ležanech. Plemenné včelstvo poskytne vajíčka, chovné nemusí být špičkové, slouží jen pro vykrmení matečníků. Startér, přeplněno dostatkem mladých včel, zásoby medu i pylu. Dostatek potravy cukerný roztok. Pobryndání série s matečníky cukerným roztokem, aby to včely olízaly a tak očistily.
Přelarvování přímo z plástu s nejmladšími larvičkami. Jeden včelař odchytne děti před školou a za každý povedený matečník dává korunu. Správně veliká larvička. Na přelarvení používá štěteček, Titěra používá lžičku ze syrového dřeva. Důležité je uchovat larvičky ve vlhkém prostředí v igelitovém sáčku zakropit dno. Po 24 hodinách v osiřelém startéru se přijaté matečníky přeloží do včelstva za mřížku oddělené od matky. Chovají tam v ležanech (asi 16 velkých plástů.) Rámkové kapsové krmítko na cukerný roztok, nebo med 1:1 s vodou. Matečníky zavíčkované.
Ve čtvrtek se přelarvuje, v pátek další týden se přendává do klícek a do líhně. 8. den larvička, 12. den od vajíčka.
Školkování matek, do líhně s termostatem 34.5 st.C, vlhkost a větráček.
Sbírání včel do smyku - Setřásací smyk, plodiště je jako v dadantu. Nasadí se mřížka a silně kouří do česna a vybouchají se včely z plodiště kde je dole matka. Včely kojičky utečou přes mřížku do medníku a z medníčku se včely setřesou do smyku do bedny pro plnění oplodňáčků.
Na 300 matečníků 30 kg včel. Se základnou 400 včelstev, není problém.
(pozn: My u nás používáme narkozu s kysličníkem dusným N2O. Problémy, včely to špatně snáší a mohou být vyloupeny). Ve filmu používají koupel vodou, sprejování.
Kontrola kladení matek. Problém s nosemou, při používání starých plástečků. V teplejších zemích prý nosema tolik nezlobí (Titěra).
Stříhání křídla. Aby neuletěl roj moc vysoko a sednul na angrešt. Pokud se matka rozklade, tak se odebere do zásilkové klícky a nahradí se rovnou matečníkem. Dá se to otočit 5x za sezonu. Včely kojičky se stále doplňují.
V noci se dají mladušky přidávat před oplodňáček a ony zalezou dovnitř (posílení včelstvíček).
Do rojáku VU dává 3 kg včel. Omráčí se N2O a sběračkou se dávají do oplodňáků. Když včely zbydou nasbírané v bedně, tak je lepší do nich přidat matku (matečník).
Příčina proč některé matky nekladou a nekladou, tak je ve včelách kojičkách, po pitvě zjištěno že nebyly u většiny rozvinuty hltanové žlázy. Ovlivnuje se to ale i navzájem. Do oplodňáčků po druhé je lepší dávat zralé matečníky, neoplozenou matku tam přidávat je problém.
Výměna matky se musí udělat hned, odebrat starou a nahradit. Jakmile je tam doba víc jak hodina, tak včely mohou z osiřelosti narazit nový matečník a novou matku už nepřijmou.
Také se dávají do oplod. pro jistotu 2 matečníky - je jich dost a některý se nemusí povést - včely si to přeberou.
Trubec má číslo své mámy. Na každém stanovišti se drží 2-3 linie osvědčených trubců. Vychovat matku je jednoduché, ale vychovat trubce do dospělosti je problém. Včelstvo omezuje trubce. Včely se nestarají o starší trubce a nechávají mladší pro případ nouze. To právě je problém, protože chovatel potřebuje starší zralé trubce. Označíte-li si 200 trubců, za 14 dní už tam právě proto nejsou.
Trik na chov trubců: Plásty trubčí se dávají do bezmatečných trubčích oddělků - ale nesmí tam být matka. Tam včely pečují o trubce. Musí to být přikrmované včelstvo a navíc se trubci musí nechat prolétnout ve voliéře. Nesmí se pustit, protože trubci se nevrátí - nemají domov. Od 13 h do 16-17 h se prolétají - to jsou jejich hodiny. V nějaké práci se psalo, že samečkové masařek se musí prolétat, aby dospěli. To se potvrdilo.
Včely krmí trubce, ale proč se trubec sám nenají? Většina buněk jsou malé dělničí a trubec má velkou hlavu. Včely ho vyženou. Trubec se nají z trubčiny se zásobou. Jenže včely dávají medové zásoby do trubčiny, až když už není jiné místo. Proto se musí oddělek krmit aby se potrava dostala do trubčích plástů. Peroutka dělal pokusy s nosemou. Trubce bez dělnic lze chovat týdny když se jim dá trubčí plást se zásobami. Velikost voliér na prolétnutí v půdorysu úlu a vysoké ¾ metru. Mateřské mřížky jako síť.
Vlivy na medonosnost včel.
Dlouhověkost včel. Schopnost včel rychle nalézt nový zdroj potravy. Jsou například včely vynikající do řepky. Ale když jsou malé snůšky tak takové včely nedokážou vypátrat zdroje. Dělalo se počítání pylu u včel na co všechno létají. Některé včely stále létají na dokvétající pole. Jiné okamžitě našly něco jiného a ihned se přeorientovaly. Některé včely vůbec nesbírají medovici - nechutná jim. Síla včelstev závisí na počtu vajíček, na prostoru který má k dispozici a navíc to závisí na životnosti včel. Dlouhověkost včel je genetická věc, ale závisí na výživě v mládí - dostatek pylu. Rozdíl mezi včelami dobře živenými a podvyživenými je až 100x. Pak stačí slabý postřik proti plevelům a včely odejdou. Jiné, dobře v mládí živené, snesou 100x silnější jedovaté látky.
Všechno funguje dohromady: prostředí, genetika, výživa.
Rozkvetení javoru zachrání celou sezonu - 4 dny javoru a včely doplní zásoby pylu a bude ten rok dobrá snůška.
Antonín Šíma na Benešovsku - bratři - tam vznikl bez inseminace mezerovitost plodu vinou inbreedingu (příbuzenské plemenitby). Po přinesení cizí nepříbuzné matky se mezerovitost ztratila.
Pojem efektivní velikosti uzavřené populace. Zoologické zahrady to znají. Kolik je například potřeba mít celkem koní, aby se chov nedegradoval.
Doktor Christian Wurm, genetik v Rakousku. Sklenar, Troiseck,... Založil chov na tom nejlepším. (Fotka)
Nesledovali souvislost dlouhověkosti matky s dlouhověkostí včel.
Dotaz: Názor na chov ing. Smělého. Nevymýšlí si, má úžasné záznamy - datumy, výnosy. Je to výzkumník polystyrenu. Měl vždy málo včelstev. Krmí včely vodou, maximálně opečovává. Včelstva jsou spíš slabší. Superizolované, nemusí tolik topit. Chov je speciální. Mnoho lidí se pokoušelo napodobit, ale bez úspěchu. Na pražském hradě 8-12 úlů po 100 kg.
Včelstvo se zasíťovanou inteligencí, čidla, vyhodnotí to, topí, ochlazují a větrají.
Při korekci knihy Včelařství, se v kapitole o genetice ve výnosech přidal 1 řád (0).
Ostatní věci nebylo třeba měnit, tak byla napsána ing.Veselým nadčasově.
Před 25 lety měly včely kolem Prahy hlad na pyl. Byl tady rostlinný úhor. To se nyní změnilo a včely mají více pylu. Včely nedělají med z pylu, ale přeneseně se to dá říct. Pyl má zásadní význam pro vývin včelstva a jeho sílu.
Počasí a varroa
Roztočů bude daleko víc, než je napsáno v protokolech. Ošetřit je dobré včelstva s průměrným spadem 2 a více.
Nosema.
Vylučuje se použití antibiotik (fumagilín). Nejlepší lék proti nosemě je výměna starých plástů pomocí mezistěny. Staré dílo je zdrojem spor nosemy. Životnost spor závisí na vlhkosti - za půl roku v suchém prostředí je spora neživotná. Dobré suché sklady. Dále je možné zničit nosemu i zvápenatění plodu v komoře s 50 st.C. na 24 hodin. Nosema je nemoc slabých včelstev. Průzkum v čem a jak se včelaří. Včelaři, kteří neměli správnou představu o silných včelstev, ti měli ve svých slabých včelách nosemu.
Problém našeho včelařství jsou staré úly. Spory moru se nasávají do struktury dřeva. Dezinfekce dřeva savem nepomáhá, spory jsou vtahovány do hloubky dřeva až 3 mm.
Srovnání s myslivci a rybáři, ti si přejí nové vybavení. Včelař je spokojen, když má úl po pradědečkovi. Snaha o přesvědčení EU a aby dotace připlácely na úly. Za odevzdání starého úlu dostat dotaci na nový. Je potřeba obnovit vybavení.

Tumidoza

Francouzi poslali 8 skupin expertů do USA. 4 skupiny napsali že to je velký problém a 4 že to není problém. Tumida potřebuje kyprou půdu, musí se larvy zahrabat. Brouci jsou ale přizpůsobiví, naučili se rychle klást vajíčka do skulin, kam včely nemohou. Nejhorší jsou stabilní stanoviště. Kočující včelaři prý problém nemají. (říkal Bill Růžička).
Brouci mají systém jako kůrovci. Svolávají se a napadnou 1 úl najednou.

Diskuze - různé

Výzva včelařům, aby nenormální hynutí včel hlásili do Výzkum. ústavu. Mají tam vybavení na zkoumání virů. Včely musí být ještě živé, jinak viry nepřežijí.
Aplikace fungicidů do řepky není tak nebezpečná pokud se nesmíchá s Damem (hnojivo). Mixy jsou škodlivé. Velké otravy byly způsobeny v minulosti hlavně Regentem. Ve chvíli zákazu Regentu otravy včel zmizely jako mávnutím proutku. Regent byl původně povolen do obilí a brambor a protože byl účinný a levný, rozšířilo se to i na řepku. "prý protirojové opatření :-)"
Pozvánka na kurzy ve Výzkumném ústavu vč. - dálnice už od nás vede až k Dolu.

Ve světě se proti varroáze používá kyselina šťavelová a thymol, ale v 1000x větších dávkách než používáme my naše prostředky. Jedovaté jsou tyto látky stejně. Odpařovače k.š. v pánvičkách ze žhavících svíček. Thymol je cítit v domě včelaře, kde se používá (v Rakousku). Výzkumák zkouší vše co se proti varroáze objeví.

Na dotaz k Mitegone řekl ing. Titěra toto: Porézní nazelenalá hmota se dováží z Číny, neví se z čeho je a zda má potravinový atest (asi ne). Dále nepřichází v úvahu, aby samotná kyselina mravenčí byla veterinární správou schválena do včel - jedná se o bezpečnostní důvody. Většina včelařů jsou starší lidé, bez zkušeností s takto nebezpečnou látkou. Proto závěr: Mitegone funguje dobře, ale nemá šanci na registraci v ČR.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 G. Pazderka G. Pazderka | 16. března 2007 v 10:28 | Reagovat

Na dotaz k Mitegone řekl ing. Titěra toto: Porézní nazelenalá hmota se dováží z Číny, neví se z čeho je a zda má potravinový atest (asi ne). Dále nepřichází v úvahu, aby samotná kyselina mravenčí byla veterinární správou schválena do včel - jedná se o bezpečnostní důvody. Většina včelařů jsou starší lidé, bez zkušeností s takto nebezpečnou látkou. Proto závěr: Mitegone funguje dobře, ale nemá šanci na registraci v ČR.<

No a jak je neškodná např. v medu ta bílá papírová hmota, do které lijí v Dole tu asijskou nebo ruskou kyselinu mravenčí??? Monopol a chudáčské kecy milionářských společností, které těží aby přežily jak přímo tak nepřímo z 95%  dotací a grandů EU a rozpočtů ČR. Jestli se obhajuje Formidol, který vysoce zatěžuje odpadové hospodářství a ještě zvyšuje jako odpad kontaminaci propolisu, který včely nosí i z odpadu - vyhozených formidolových desek, tak nevidím problém aby monopol - Dol dal zelenou i MG, který je vhodnou alternativou v EU.

2 Eman Eman | Web | 19. března 2007 v 12:33 | Reagovat

Máš částečně pravdu. Myslím, že se dá napadnout z různých hledisek cokoli. Podle mne je největší slabina Mitegone, ohledně masového rozšíření, nutná manipulace s kyselinou. CO se týká odpadového hospodářství, daleko masivnější problém je likvidace jednorázových plenek pro kojence. Ty se vyhazují do odpadu a jejich počet je několikařádově vyšší než Formidol. Dotace z EU jdou směrem do Dolu na bohumilé věci prospěšné včelařství - to mě vůbec nevadí.

3 vanessa illiova vanessa illiova | 27. dubna 2011 v 13:12 | Reagovat

chcela som napisat ze na biologiu si mame napisat nieco o vcelach chcela bi som vediet poznamky :-)  :-)  :-)  :-)

4 selest bakentkhem selest bakentkhem | 27. dubna 2011 v 13:17 | Reagovat

je to debkaaaaaaaaaaaaaaaaaa :-!  :-!  :-!  :-!

5 ema miklosovicova ema miklosovicova | 27. dubna 2011 v 13:17 | Reagovat

hahahahahahahahahhahahaha :-D  :-D

6 karel karel | E-mail | 28. března 2013 v 18:36 | Reagovat

neco bych chtel slyset o christianu wurma od kterych se dovazí plemenny material z rakouska nebo nejaky veb asi je to tajny pro vcelare

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama