Informace ze světa Internetu hlavně o včelách a včelařích, a česky

Levný úl ze styroduru

6. června 2006 v 10:07 | Eman |  Včelařské metody, úly a další včelařský hardware
Před 2 roky jsem se rozhodl vyrobit vlastnoručně úl. Inspiraci jsem pochytil na včelařské konferenci. Takový úl ze styroduru (tvrzeného polystyrenu) má řadu výhod, ale i nevýhod. Na začátek uvedu poctivě všechny výhody i nevýhody, tak jak je nyní vidím, abyste v tom měli jasno. Nechci dělat propagátora PS úlu, jako to dělal přítel Boháč úlu Langstroth, ale ukázat, že to jde i jinak, než klasicky. Že úl nemusí stát 3 tisíce a vyrábět ho šikula, nebo truhlář. Že když si nejste jisti, zda včelaření zvládnete, nemusíte investovat větší peníz, nebo riskovat nákupem ojetých úlů zavlečení nějaké nemoci. (jako jsem to udělal před 10 lety já - naštěstí jsem zatím nemocné včely neměl - Zaklepávám to na dřevěný stůl :-)!)

Výhody:

Materiál PS je lehoučký, s dobrou tepelnou izolací (2.5 x větší než dřevo), odolný proti vlhku, není ho potřeba natírat barvou, lze ho dobře slepit a poměrně dobře zpracovávat nožem i pilkou a samozřejmě opravovat. Na výrobu není potřeba náročné truhlářské vybavení a jelikož se sám považuji za prototyp nešiky, který si zatím jakýmsi zázrakem neuřezal prsty na cirkulárce, výrobu PS úlu snadno zvládne i manuální lempl. Podstatné je při výrobě pečlivě rozměřit řezné čáry a rovně uříznout PS desku. Ke spojování dílů již nepoužívám žádné šrouby ani hřebíky, ale lepidlo na polystyren. (to se příliš neosvědčilo, je křehké, proto jsem přešel na universální montážní lepidlo - ale podstatné zpevnění nástavku zajistí závitové tyče - 31.7.2008 EV)

Mezi včelaři se často diskutuje, jestli jsou lepší pro včelaření uteplené nebo neuteplené úly. V tom jsem si přes různé protichůdné názory udělal sám pro sebe jasno. Pro průměrná včelstva je dobře tepelně izolovaný úl s dobrým větráním lepší, než tenkostěnné dřevěné nástavky. Pro silná včelstva není výhoda uteplení asi podstatná, ale většina včelstev je průměrná, jak praví zákon statistiky. Je to výhodné na spotřebu zimních zásob i na vyšší výnosy medu.
Nevýhody
Po 2 letech provozu jsem zaznamenal následující nevýhody: Nástavek je relativně křehký. Když spadne s plnými plásty na zem, může se rozbít. V zimě ho mohou napadnout ptáci a vyklovat do něj díru. Některá včelstva PS vykousávají a tvoří si divoká očka (možná potřebují víc vzduchu :-)). Říkají, že je nevýhoda, že PS nelze dezinfikovat ohněm. Je možné ho ale dobře dezinfikovat vydrbáním v roztoku SAVO a louhu NaOH (litr SAVA a 0.5 kg NaOH v 10 litrech vody). Likvidace nástavků v ohni je také problematická, ale s tím si v době tříděného odpadu nedělám starost. Ona ale likvidace dřevěných úlů ohněm taky zrovna není ekologická lahůdka. (Barvy, propolis, uteplivky). Až budu nástavky likvidovat, tak je rozložím a něco s nimi zateplím.

Samozřejmě, kdybych měl možnost získat levně dřevo, měl potřebné truhlářské vybavení a uměl to, tak si nejspíš vyrobím úly dřevěné. Ale já nemám pořádnou dílnu, natož vytápěnou, nemám potřebné vybavení a jsem nešika.

Kalkulace ceny.
Ze 3 desek Styroduru C (5 cm silný) o rozměrech 125 x 60 cm o celkové ceně 551 Kč lze vyrobit 3 nástavky 39x24x11 a jeden chovný úl na 5 rámků (ten se prodává od Kolomého za 500 Kč ve včelařské prodejně). Zbývá ještě z prořezu několik pruhů PS, který se dá použít na opravy, nebo na zateplení stříšky. Lepidlo na polystyren 0,5 kg za 83 Kč vystačí a ještě zbude.

Dno jsem si vyrobil sám z 2 prken (bočních) 3 cm silných a 10 cm vysokých, kousků palubek s drážkou a s 3 mm oky kovové tkaniny 33x33 cm (z 1 m2 se udělá 9 den) a z několika latěk

Popis konstrukce:
Nástavek se skládá ze 2 panelů o rozměru 405 x 240 mm a 2 panelů 505 x 250 mm. Panely jsou vysoké 240 mm proto, že přilepím zespodu 2 laťky 505 x 50(30) x 10 na zpevnění spoje nástavku. Celková výše nástavku je pak 250 mm. V bočních panelech dole vyříznu pro konce latěk zářez 50 (30) x 10 - a tak se zpevní spojení desek natupo. Ozub z továrny na okraji panelu využívám na zapuštěné zavěšení rámků. PS i laťky lepím lepidlem na polystyren, 24 hodin nechám zatížené zaschnout, raději i déle. V horní části čelních kratších desek vyříznu kousek PS a místo toho tam vlepím kousek dřevěné laťky, aby bylo možné propolisem zatmelené nástavky odpáčit od sebe. Zatím počkám, až se někde pokusí dělat si falešné očko a pak to tím kouskem laťky spravím.
Jak spojovat díly bez lepidla - sešroubováním (příspěvek z včel. konference)
Archibald (e-mailem) --- 24. 3. 2008
výroba styrodurových nástavků bez lepení

Podařilo se mi zkonstruovat styrodurový nástavek bez použití lepidla, a to tak, že stěny drží dvě nahoře a dvě dole lišty, které jsou spojeny čtyřkou závitovou tyčí. Protože mám rámky 39x24 je popis týkající se této míry, v případě jiné je nutné přepočítání.Vycházím ze styrodurové desky 5 cm za necelé dvě stovky v Baumaxu, rozměr 125x60 cm. Vnitřní světlost 40,5 x 48 cm, což je nástavek na třináct rámků. Může se udělat i na méně, ale pak není využita celá deska. Z desky se udělá jeden a čtvrt nástavku. Šroubovice prochází deskou těsně pod povrchem vnitřní strany (díl 40,5 x 25 cm - 25 cm je výška nástavku), pak projde přední stěnou a následně latí cca 1x3 cm, která je na povrchu nástavku. Latě jsou dvě proti sobě v horní a dvě proti sobě v dolní části nástavku. Tyto celý nástavek svírají (matky s podložkami jsou staženy klíčem) a drží ho pohromadě bez lepení. Pokud by někdo chtěl, může na spoje Ponal namazat, ale funguje to i bez lepidla. Při výrobě je nutno před montáží předem vytvořit drážky, já to dělám na cirkule s vysunutým kotoučem cca 1 cm a vodítkem cca 6 cm- Tak tento díl projedu z jedné i druhé strany a drátky pro uložení šroubovice jsou hotové. Přední a zadní díl o velikosti 58 x 25 (48 + 2x5 síla styroduru) propíchnu nabroušeným svařovacím drátem (udělám pravý úhel z drážkovaného a předního dílu a drážku projedu drátem skrz přední stěnu, to nahoře i dole, vpravo i vlevo a pak i zadní díl. Poté se nahrubo sestaví nástavek, přiloží lať a ta se označí a provrtá, přední i zadní lať, následně i dolní latě a nakonec se celý nástavek sešroubuje. Je výhodné nechat u předního a
zadního dílu zub, který je na zakoupené desce a tento zub se otočí směrem dovnitř. Do tohoto zubu se pak vloží hranol s vyřízlým sedlem pro rámek, nebo jen vlepí slabá liště, na které ucha rámků spočívají. .*S celým nástavkem se velmi dobře manipuluje, neboť ho lze držet za horní lišty, je absolutně stabilní.* Nástavky jde sice snadno od sebe oddělit lehkým poklepnutím, ale pokud by někdo zcela bez vyrušení chtěl nástavky oddělovat, bylo by možno toto pomocí excentru (oválu), kterým by se otočilo mezi dolní latí horního nástavku a horní latí nižšího nástavku. Nástavku na sobě velmi dobře sedí, pokud někdo miluje dokonalost je dobré si nalepit smirgl např. na dvířka, které jsou širší než je šířka nástavku , a pak po celé této ploše celým dnem několikrát přejet. Na drážky není nutná ovšem ani cirkula, tyto lze nakreslit a zářez udělat ruční pilkou.
Pokud někdo vyrábí tyto nástavky bez cirkulárky, která zaručí přesný pravý úhel řezu, je dobré si vyrobit jednoduchý přípravek, např. deska 80x30 cm - dva kusy. Na jeden se podélné v prostředku nastojato přišroubuje druhý, aby oba svíraly pravý úhel. (vruty jsou skrz desku spodem a končí ve vrchní stojaté desce. Aby pravý úhel byl stabilní a přesný, uříznou se dva čtverečky, které se umístí z jedné strany, šrouby z lícové jsou zapuštěny. Na dno se nalepí šmirglpapír, hrubý, nejlépe kraj podstrčit pod stojící desku. Jednotlivé díly se pak po uříznutí
přejíždějí na tomto přípravku tak, že se mačkají k boční stěně a dole se obrušují do pravého úhlu.
Nevím, zda toto někoho zaujalo, ale mohu případně sdělit na požádání podrobnosti.
Výroba nástavků ze styroduru se mi jeví jako výhodná vzhledem k její nenáročnosti na strojní vybavení, může je prakticky vyrobit každý.
Životnost minimálně třicet let, pokud nedojde k mechanickému poškození. Nebudou asi vhodné pro toho kdo kočuje, vzhledem k větší citlivosti na hrubé zacházení, ale pro použití na pevném stanovišti jsou ideální. Dle mého názoru rozdíl mezi dřevěnými a polystyrenovými nástavky je hlavně pro účel použití. Pro velkoprovoz je polystyren nevhodný pro špatnou odolnost vůči velkoprovozním praktikám. Z hlediska včel není rozdílu. Dřevěné jsou též zdrojem obživy mnoha výrobců a proto to zatracování výrobků, které se vyrábí svépomocně. Tepelné podmínky ztrácí význam se sílou včelstev, ale ruku na srdce, ať se přihlásí ten, kdo po jarní prohlídce má sto procent včelstev ve dvou nástavcích a více?

Gustav

Poslední model mého PS úlu se závitovými tyčemi

 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 petr petr | E-mail | 10. ledna 2008 v 14:28 | Reagovat

Dobrý den Vejmola, docela se mi zamlouvají ty vaše polstyrenové úly. Jaké s nimi máte zkušenosti po určité době cca 2 roky. Rád bych si je taktéž vyrobil. Děkuji a na shledanou.

2 Eman Eman | Web | 10. ledna 2008 v 14:36 | Reagovat

Mám je víc jak 3 roky. Trpí klováním ptáků v tvrdší zimě. Není to nějak masové, ale sem tam. Tomu se dá zabránit plastovou sítí, nebo obalit je zakrývací folií pro malíře. Včelám se daří v nich dobře. Bohužel nelze celý nástavek i s plnými rámky jednoduše sejmout. Já pár rámků vyndám a pak to jde utrhnout. Osvědčily se mi více 5 cm panely Styrodur C, než 3 cm. Je to technologie pro malovčelaře, nebo by se muselo něco dovyvinout hlavně ke zpevnění celé sestavy. (nějaký rám). Investice do 1 úlu není tak velká, abyste si to na 1 úlu nezkusil. Ušetříte za barvu.

3 eman eman | E-mail | Web | 3. dubna 2008 v 12:22 | Reagovat

Tak jsem ty závitové tyče podle Archibalda vyzkoušel na 2 nástavcích z 5 cm styroduru. Dal jsem pouze 2 tyče a 2 třmeny na 1 nástavek a zdá se,  že to bude stačit. Přidat se může. Tělískovou pájkou jsem udělal žlábky uvnitř kratších desek nástavku a závitovou tyčí propíchl stěnu.  Dřevěné třmeny síly 1 cm stačí a nástavek je výrazně zpevněn. První tyče jsem koupil v Kutilovi za 8 Kč M4, 1m délky a pak přímo u výrobce za 4.60 Kč. Musel jsem ale koupit 2000 matiček za 85 Kč a 5000 podložek za 116 Kč.  Za něco přes 20 Kč se tak nástavek hodně vylepší.  Asi bude potřeba ty třmeny natřít luxolem.

4 Luděk Luděk | E-mail | 3. dubna 2008 v 14:37 | Reagovat

Pánové, vůbec Vám zde nechci hovořit do výroby nástavků, nebo úlů z PS, ale pokud jde o přesné zpracování, mohu Vám vřele doporučit návštevu kteréhokoli obchodu elektro-materiál. Zde za pár korun koupíte odporový drát. Potom už stačí pouze vzpomenout na dětská léta a hry na indiány. Zkrátka z jakéhokoli ohebného klacku vyrobíte "Luk" a jako tětivu použijete ten odporový drát. Potom stačí jen jakákoli i slabá autonabíječka , nebo rtafo ze staré televize. na oba konce tětivy zapojíte protilehlé kontakty , + ´-, plus a mínus. Odporový drát se nahřeje a luk ho pořád drží napnutý. Tímto drátem můžete bez problému a opravdu velmi přesně okamžitě řezat, nebo dělit, polystyren, molitan, plexisklo, dacron a cokoli plastového( Pet lahve...). Výhoda? PS deska bude vypadat jak od výrobce, nebude se drolit, okraj bude nataven a homogenizován v celé ploše, a hlavně!!! Žádný nepořádek, jen to trochu smrdí..

5 Luděk Luděk | E-mail | 3. dubna 2008 v 14:42 | Reagovat

PS: pokud prokážete trochu šikovnosti, lze výše uvedenou pilu použít ke spojování dělitelných materiálů. Co z toho plyne?Žádné lepidlo, absolutně pevný a nerozebiratelný spoj, protože žádný neexistuje. Já osobně tuto technologii používal při výrobě a spojování molitanových filtrů do akvárka, a opravdu spíše utrhnete molitan , nebo zlomíte PS mimo tento spoj, než ve spoji. Protože ten spoj je podstatně kvalitnější, než celá deska...

6 Mogadishu Mogadishu | 19. června 2008 v 18:13 | Reagovat

Zdravím všechny,

nechci dělat chytrého, ale pokud jakkoli "tavíte" polystyren a některé jiné plasty, tak se uvolňují škodlivé látky. Samozřejmě, že pokud občas přetavíte nějaký ten kousek plastu, nic moc se nestane. Nejlépe, když to děláte ve větraném prostoru, nebo rovnou mimo dům. Pokud ale tuto technologii používáte častěji, můžete si zadělat na velký problém...

7 Eman Eman | E-mail | Web | 20. června 2008 v 7:41 | Reagovat

To je pravda. Ale je to věc úhlu pohledu a množství škodlivých látek. Svým způsobem je dost škodlivý chlorid sodný (kuch. sůl), způsobuje vysoký tlak a další choroby. A mnohem škodlivější je pobyt v městských ulicích přeplněných jedoucími auty, než chvilkové zasmrdění spáleného plastu.

8 Vladimír Vladimír | E-mail | 3. března 2009 v 21:11 | Reagovat

Vyrábím si polystyrenové úly 4 roky a nejlépe se mi osvědčilo lepení lepidlem Epoxy 1200. K dostání v každé prodejně barev,spotřeba na jeden nástavek okolo 5 Kč. Spoje lepidlem na polystyren  se mi občas rozlepily.

9 Eman Eman | E-mail | Web | 5. března 2009 v 6:01 | Reagovat

To je pravda, nejspíš to lepidlo Epoxy 1200 je na Styrodur nejlepší. Jiná lepidla časem selhala.  Zásadní zpevnění nástavků je ale pomocí svěrek ze závitových tyčí.  Pak už jen ochránit nástavky v zimě před žlunou nebo strakapoudem nějakou sítí.

10 Petr Petr | E-mail | Web | 19. července 2009 v 2:06 | Reagovat

reakce na Ludka z 3.4.2008
jak to děláš s tím odporovým drátem při lepení? Předpokládám, že se k sobě přiloží ještě horké plochy. Ale jak zajistit, aby na vzduchu vydržely několik vteřin horké? :-?

11 Výrobce Výrobce | E-mail | 19. února 2010 v 13:52 | Reagovat

Nestačím se divit, čím větší kravinu někdo vymyslí, tím více lidí ji chce zdokonalit. Hlavně že ušetříte svůj volný čas a máte pocit kvalitního výrobku. A ty závitové tyče?? - to musí být de--l,který to vymyslel. Potom už stačí brát do ruk nástavek jako miminko a nebo radši vůbec nebrat, tím se taky hodně ušetří. A pozor, ještě ušetříte za barvu.

12 Eman Eman | 19. února 2010 v 15:02 | Reagovat

[11]: Asi se tady ozval nějaký perfekcionista a zastánce jiných technologií. Nevidím v tom však žádnou podnětnou myšlenku, a spíš se mi zdá, jako by mu tato výroba nějak vadila. Jenom nevím proč jemu a ne těm, kdo ji z nějakých důvodů používají... a hlavně to nevadí včelám.  :-D

13 Josef Josef | 21. března 2010 v 10:20 | Reagovat

Taky vyrábim uly ze styloduru, akorat nevím,zda je mám nečím natřít,aby to včely nerozkousaly,tím myslím vnitřek,zatím jsem to potáhl duvilaxem a vypadá to slušně hlavně je to tvrdé,jestli má někdo s tím větší zkušenosti ,ať se ozve :-)

14 Jan Jan | E-mail | 24. července 2010 v 14:16 | Reagovat

Dobrý den nevýte jak tvrdý materiál (styroduru nebo polystyren) musí být aby ho nerozkousai mravenci?

Do nástavky mi vykousali mravenci a nastěhovali se mi do stěn.

15 Jiří Jiří | E-mail | 8. března 2011 v 11:43 | Reagovat

Používám extrudovaný polystyren zn.BACHL XPS50SF pro vysoké tlakové namáhání.Lepím pěnou na PS zn.Tytan profes.Styro753 slepeno do 60 minut a drží velmi pevně pády nástavku žádný problém (ještě mi neupadl plný medu).Lepit se dá také pevně pěnou Soudal Easy Soudabond drží do 60 minut.Tedy žádné vruty a šrouby.Z vnějšku natírám Akryláhovou zelenou na hračky a zkouším akrylátovou bílou zevnitř a na styčné plochy nástavků to proto,že  některá včelstva si dělají očka podle svého asi vědí proč.Mravenci tento PS nepoškozují , ale v těchto úlech se jim náramně líbí.Bráním jim účinně podložkami pod každým úlem o velikosti 70x70 ,které po obvodu mají nátěr z mazacího tuku AV2 a už je od nich pokoj.Mezi plodiště a medník dávám mateří mřížku folii,abych snáze oddělil.Z UV Včelařského na Agrotechu mi radili pro snazší oddělení nástavků od sebe potřít styčné plochy silikonovým olejem - tose mi vůbec nzamlouvá, ale zkusím něco jiného o tom až se mi to osvědčí dám vědět.Přeji Vám všem co máte rádi včeličky hodně zdaru a radosti ze záliby.

16 Peter Peter | E-mail | 11. ledna 2012 v 14:05 | Reagovat

Tak ake su viacrocne skusenosti so styrodurovymi ulami?

17 Eman Eman | 11. ledna 2012 v 14:56 | Reagovat

Dřevo je dřevo, to se nedá nic dělat. PS Nástavky po 5 letech pořád slouží, ale některá včelstva si vykusují na styčných plochách "očka". Díry se dají dobře záplatovat zbytky PS. Na převážení to není. Už to doslouží a další dělat nebudu. Užitečné jsou PS rojáky ze zbytků na oddělky a přenášení plástů s medem:  Lehké, do každé ruky jeden.

18 Mudrc Mudrc | 2. února 2013 v 20:16 | Reagovat

Já jsem dal včely do 120 bečky rámky do takého bazmeku 4 nad sebou je jich tam 24 rámků celkově zadělám poklopem a je.S boku česno tak 30 cm od spodku a med nosi jak v kterém koliv ulu žádný rozdíl!! krmení? naleju do bečky kýbl sirupu a bez práce včely si to vyberou an cvaj draj!vlétě mají tepla až moc,když tak zakryji pytlem,ale jsou tíněné tak přehříváni nehrozí!Na zimu bečkiy omotám rocwolem vatou ,přikryji a hotovka ůl za 200 kč.Jedna nevýhoda není mřížka!

19 Štefan Štefan | E-mail | 3. dubna 2013 v 23:52 | Reagovat

Nemáte prosímvás nejaký plán na výroby takého úľav? Za odpoveď ďakujem.

20 jik jik | E-mail | 14. ledna 2015 v 17:12 | Reagovat

Chci se taky dát do úlu z XPS. Jeden včelař mi vyprávěl o komsi, kdo polystyrenové ūly provozuje asi 40 let. A a aby včely  nástavky neslepily, maže styčné plochy sádlem.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama